Turistické cíle v okolí obce Lipovec

Nevýrazné pozůstatky opevnění po tvrzi na návrší kostelíka. O existenci tvrze vypovídají písemné prameny z let 1258 a 1259. Tehdy byl zmíněn i Václav z Lochu. Po zániku tvrze byl na jejím místě vystavěn gotický kostelík sv. Bonifáce.

Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1965.

Barokní mariánský sloup z konce 17. století. Jako dřík sloupu byl použit románský sloup z červeného pískovce, dříve součást nedalekého kostela sv. Prokopa.

Barokní pískovcový morový sloup z l. 1745-46 zřejmě od místního sochaře. Na římsovaném podiu s volutovými křídly sochy sv. Jana Nepomuckého, Prokopa, Floriána a Štěpána. Z pódia vyrůstá sokl a z něj nízký čtyřhranný obelisk. Nahoře socha Panny Marie Immaculaty stojící na zeměkouli.

Gotický dům, součást historické zástavby. Upravován kolem roku 1800. Řadový dům s loubím, kamenným obkladem, obloučkovými štíty, atikou a polovalbovou střechou. Vysoká sedlová střecha. Podloubí na trojici pilířů. Interiéry jsou částečně klenuté. Dům památkově chráněn od r. 1966.

Původně barokní dům. Přízemní obdélný dům s valbovou střechou. Předstupuje portál zakončený vlysem. Nad portálem členitý štít vikýře. K areálu patří ozdobná vjezdová brána. Památka chráněná od r. 1987.

Novorenesanční budova z roku 1884, postavená přímo pro museum. Pozoruhodné jsou dochované výstavní vitriny, údajně repliky obdobných z Britského musea v Londýně.

Přemysl Otakar II. založil město Čáslav v polovině 13. století. Dodnes je patrný gotický vnitřní půdorys vymezený hradbami, které se zachovaly z jedné třetiny. Do města se vcházelo čtyřmi branami, nejlépe zachovalá je tzv. Otakarova věž, stávala při Brodské bráně.

Dům s věží, postavený na zbytku bývalého opevnění. Z hlavní části domu vystupuje bašta jako podnož. Dům má středověké jádro. Přestavba na poč. 19. stol. Trojosé průčelí věže členěno lizénami. Severovýchodní fasáda tvořena režnou kamennou hradební zdí. Kulturní památka od r. 1987.

Přízemní dům s bohatě zdobeným štítem. Původ asi z poslední třetiny 18. stol. Hlavní průčelí s tabulovým štítem. Přízemní dům na obdélném půdorysu. Horní nástavec zdobí zrcadlo kasulového tvaru. Sedlová střecha krytá plechem. Boční průčelí hladké. Dům zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Kovová rozhledna Milada v areálu zříceniny hradu Lichnice pochází z roku 2017 a je přístupná návštěvníkům hradu. Konstrukce 10 metrů vysoká umožňuje výhled přes hradní zeď. Název získala podle pověsti o kruté hradní panně.

Zámek postaven ve dvou etapách v barokním slohu po roce 1740 a v 70.-80. letech 18. st. Další novobarokní přestavba následovala r. 1925. V 2. pol. 20. stol. ve vlastnictví JZD a postupně zámek zpustl. Dnes v soukromém držení avšak stále zpustlý.