Turistické cíle v okolí obce Licoměřice

V pol. 18. st. byla pro státní tabákovou továrnu postavena jednoduchá pozdně barokní budova. Po přemístění továrny zde byl vojenský lazaret. R. 1827-8 nechal majitel panství zámek empírově upravit na správní budovu.

Zámek postavil Leopold Krakovský z Kolovrat v letech 1774-5. Sloužil jako správní centrum panství. Po poistavení Nového zámku r. 1828 byl přebudován na samostatné byty. Dnes je zde restaurace.

Ve 14. stol. zde stávala tvrz, vypálena r. 1469. Za Sigmunda Anděla z Ronovce r. 1540 postaven podélný patrový zámek. Do čtyřkřídlé podoby upraven v 17. stol. za hraběnky Khyslové. R. 1784 za Šporků barokně úpraven a zřízen park.

Původní rokokový zámeček vystavěn v roce 1750. Přestavby v polovině a koncem 19. století i v polovině 20. stol. smazaly jeho původní ráz. V současnosti v majetku Školských sester sv. Františka a je zde umístěn Charitní dům.

Jednopatrový zámek ve tvaru pravidelného osmiúhelníku vystavěný po r. 1720 sedleckým klášterem, připisován J. B. Santinimu. Po prodeji sedleckého panství Schwarzenberkům r. 1819 slouží jako lovecký zámeček, od r. 1890 jako myslivna. Po r. 1948 byty státních lesů. Obytným účelům slouží dodnes.

Zámek byl přestavěn na počátku 17. století Chotouchovskými z Nebovid ze starší tvrze. Po roce 1717 bylo Dohalskými z Dohalic přistavěno západní křídlo. Roku 1945 byl zámek zestátněn a dnes je zde rekreační a rehabilitační středisko Ústeckého kraje.

Lokalita osídlena v době kamenné, laténské a halštatské, od 9. stol. slovanské nálezy. V 11.-13. stol. přemyslovským správním střediskem. Protáhlá oválná plocha (cca 0,4-0,6 ha) se strmými skalnatými srázy bývala akropolí s nelokalizovaným, ale prameny doloženým románským kostelem Panny Marie.

Hrad pochází asi z přelomu 13. a 14. století. Vznikl jako opěrný bod Řádu německých rytířů. Jeho zánik způsobil mohutný požár. Dochovány příkopy a malé zbytky zdiva obvodové hradby.

Terénní pozůstatky malého hradu založeného ve 13. století. Hrad zanikl snad počátkem 14. století před založením tvrze v Semtěši.

Empírová pohřební kaple rodu Pachtů z Rájova z roku 1839. Uvnitř snad ještě zbytky barokního zařízení, částečně přeneseného ze sousedního kostela. Po roce 1945 zpustla.

Symbolická hrobka rodu Kustošů ze Zubří, historických majitelů zdejšího zámku, zřízená v l. 1874-1876 kněžnou Vilemínou z Auersperku, na místě staršího hřbitova s použitím starších gotických a renesančních kustošovských náhrobníků. Hrobka pohledově propojena alejí s památnou lípou a areálem zámku.

Husův sbor v Heřmanově Městci je sakrální stavba z let 1927-1929, která byla postavena podle projektu arch. Františka Potůčka pro potřeby církve československé husitské založené na počátku r. 1920. Svému původnímu účelu slouží dosud.