Turistické cíle v okolí obce Úherčice

Přízemní dům s bohatě zdobeným štítem. Původ asi z poslední třetiny 18. stol. Hlavní průčelí s tabulovým štítem. Přízemní dům na obdélném půdorysu. Horní nástavec zdobí zrcadlo kasulového tvaru. Sedlová střecha krytá plechem. Boční průčelí hladké. Dům zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Kovová rozhledna Milada v areálu zříceniny hradu Lichnice pochází z roku 2017 a je přístupná návštěvníkům hradu. Konstrukce 10 metrů vysoká umožňuje výhled přes hradní zeď. Název získala podle pověsti o kruté hradní panně.

Vodní mlýn na pravém břehu Chrudimky v chrudimské místní části Presy. Současný automatický válcový mlýn vznikl modernizací historického mlýna o 4 složeních rodinou Benešů ve 20. l. 20. století. První zmínka k roku 1439. Dodnes je mlýn funkční stejně jako malá vodní elektrárna.

Zachovalý vodní mlýn v údolí řeky Chrudimky zmiňovaný již v 16. stol. Původně 4 kola na horní vodu. Roku 1909 přestavěn do současné funkcionalistické podoby a opatřen Francisovou turbínou. Další modernizace v r. 1948. V r. 1961 provoz zastaven. Dnes slouží jako penzion a malá vodní elektrárna.

Zámek postaven ve dvou etapách v barokním slohu po roce 1740 a v 70.-80. letech 18. st. Další novobarokní přestavba následovala r. 1925. V 2. pol. 20. stol. ve vlastnictví JZD a postupně zámek zpustl. Dnes v soukromém držení avšak stále zpustlý.

Tvrz je zmiňována poprvé r. 1325 za Heřmana z Mrdic. Zaniká již na počátku 15. století. Dodnes jsou k vidění val a příkopy obklopující obdélné tvrziště v lese zvaném Bažantnice.

Mydlářovský dům, původně gotický, v r. 1571 přestavěn na renesanční mydlářem a svíčníkem Matějem Mydlářem, který jej koupil. Dnes je v něm umístěna expozice Muzea loutkářských kultur.

Nevysoká rozhledna Na Kopečku v Licoměřicích se nachází na soukromém pozemku, avšak majitelé objektu č. p. 54 umožňují volný přístup veřejnosti.

Zchátralý zámek. Postaven po r.1568 Adamem Přibíkem z Otaslavic. R.1692 přestavěn barokně, v l.1820–30 přestavěn, budova pokryta nízkou valbovou střechou. V poslední době byly na zámku zahájeny nejnutnější opravy.

Nasavrky patřily ke hradu Strádov. Původní tvrz se poprvé připomíná v r. 1545 v držení Magdalény a Mikuláše Běškovce z Běškovic. Asi okolo roku 1600 za Václava Záruby z Hustířan byla tvrz upravena na zámek.

Archeologické nálezy předpokládají existenci tvrze v první pol. 14. stol., z r.1492 jediná zmínka o tvrzi, která záhy zpustla. Ještě v 19. stol. patrná čtyřhranná vyvýšenina v místě tvrze, pův. asi obehnána dvojím pásem valů a příkopů.

Od roku 1973 se obora stala domovem druhé genetické linie vzácných bílých jelenů původem z Persie, kteří byli přivezeni do Evropy někdy kolem roku 1780. V roce 1998 zde vznikla Ukázková obůrka, kde je prezentován chov bílých jelenů, muflonů, daňků, dravců, sov a mnoha dalších divokých zvířat.