Turistické cíle v okolí obce Rozhovice

Velký semínský akvadukt (13,2 m) byl vybudován r. 1892 jako součást pardubické rybniční soustavy, tvořené mnoha rybníky a kanály. Akvadukt, vedoucí vodu Mlýnského náhonu přes Zadní Lodrantku, byl opraven r. 1984. R. 2009 hrozilo jeho zborcení; po zapsání mezi kulturní památky byl r. 2011 opraven.

Přírodní památka Vesecký kopec byl do 60. let minulého století největším písečným přesypem - dunou v Čechách. Tento fenomén s jemnozrnným pískem z labských teras byl zachráněn v roce 2004, kdy zde přestala těžba písku. Vyskytuje se zde četná vzácná pískomilná fauna a flóra.

Dochovaná budova tvrze, pozůstatky středověké tvrze jsou vidět ze zadní strany, kde jsou stopy trámků balkonu tvrze. První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1467. Dnes je budova bývalé tvrze (čp. 25) soukromým majetkem.

Věžový vodojem je jednou z památek na výstavbu původního skupinového vodovodu pro okolí Dašic, která vznikla v období 1. světové války a v nezměněném stavu se dochovala dodnes.

V r. 1257 je zmíněn Hons z Vícemilic. Zde se pravděpodobně narodil neznámější člen tohoto rodu táborský hejtman Jan Hvězda z Vícemilic. V r. 1464 se udává tvrz a část vsi v majetku Jana Lebky ze Zájezdce. Před r. 1478 získává Lebkovu část Michek z Libice, který ves v r. 1478 prodává a tvrz zaniká.

Neorenesanční vilu nechal postavit továrník J. Vosáhlo v l. 1900-01. Architektem byl vyhledávaný projektant Jan Vejrych. Vila byla po r. 1948 znárodněna, nevhodně využívána (v 80. l. 20. stol. opravna zemědělských strojů) a postupně zchátrala. Od r. 1958 patří mezi chráněné památky ČR. Špatný stav.

Vila rodu Thun Hohenstein byla vystavěna v 80. letech 19. století. Poté byla pravděpodobně nesvéprávným majitelem věnována místním dětem a přebudována na školu. Dále sloužila jako národní výbor, škola, školka i kanceláře JZD.

Téměř zaniklý hrad. Zal. koncem 13. stol., maj. Hrabiše z Paběnic. V drž. jeho rodu do konce 14. stol. Poč. husit. válek obsazen Janem Hertvíkem z Rušínova. R. 1436 připojen Janem z Dubé a Třebechovic k Žlebům. R. 1499 pustý. Pošk. stavbou přehrady.

Vodní nádrž na Chrudimce byla vybudována v letech 1948-1953 z důvodů energetických a vodárenských. Betonová hráz o délce 130 m a výšce 31,5 m vytváří vodní plochu o rozloze 32 ha. Voda je 3 km dlouhým přivaděčem vedena k elektrárně Práčov níže po toku.

Hráz vodní nádrže Křižanovice II leží o 7 km níže po toku řeky od hráze přehrady Křižanovice I. Obě nádrže vznikly současně v letech 1948-1953, ta dolní jako vyrovnávací k elektrárně pod Práčovem. Obě slouží zároveň jako zásobárny pitné vody.

Vodní nádrž Seč II byla vybudována v letech 1941-1947 asi 3 km po toku Chrudimky pod hrází nádrže Seč I. Účelem je vyrovnávat výkyvy hladiny při nepravidelném vypouštění vody z elektrárny mezi oběma hrázemi.

Věž nechal na přelomu 19. a 20. století vystavět František Josef kníže z Auerspergu v tehdejší oboře jako požární hlásku. Po 2. světové válce obora zrušena a věž zchátrala. Nyní je věž s horní dřevěnou nástavbou opravena, vzhledem ke vzrostlým stromům prakticky bez výhledu.