Turistické cíle v okolí obce Pouchobrady

Barokní pískovcová socha Nejsvětější Trojice z poloviny 18. století. Pochází patrně ze sochařské dílny Devotyů z nedalekého Hrochova Týnce. V tradičním duchu zobrazuje Boha Otce jako starce, který drží kříž s ukřižovaným Ježíšem, znázorňujícím Syna, a doplněnými o holubici, která značí Ducha svatého.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na pravém břehu řeky Chrudimky v centru vsi Škrovád, která je místní částí města Slatiňany. Socha vznikla nákladem zdejších kameníků v roce 1759, jak ostatně dokládá i nápis, letopočet a znak kamenického cechu na zadní straně podstavce.

Výrazné kruhové tvrziště na jihozápadní straně Starých Čivic, pozůstatek tvrze nejspíš ze 14.–15. století, ačkoliv první zmínka o tvrzi je až z roku 1582. Zaniklo pravděpodobně připojením k pardubickému panství v roce 1591.

Zámeček postavený v novogotickém stylu s členitým přízemím a vysokou věží je situován na rozhraní rozlehlého anglického parku a lesní obory s daňky. V současnosti je veřejnosti nepřístupný.

V jádru středověký vodní mlýn na břehu náhonu z řeky Chrudimky na západním okraji historického jádra města Chrudimi. V 18. stol. nesl název Koželužský, naposledy ve 20. stol. Polívkův. Nedávno bylo obnoveno dřevěné mlýnské kolo. Objekt využíván jako restaurace a obchody.

Tvrz ze 14. století nedaleko vsi Štěpánov s dochovaným příkopem, kde na severní straně je ještě zesílen valem. První zmínka o tvrzi je z roku 1387. Tvrz začala pustnout v 18. století. Tvrziště je silně zarostlé a nedoporučuji navštěvovat v létě.

První zmínka o vsi z r. 1229, majetek opatovického kláštera. Mezi lety 1568-1577 Václav Plesl Heřmanský ze Sloupna postavil novou dvoupatrovou renesanční tvrz. V r. 1608 ji Jan Berka z Dubé spojil s panstvím Heřmanův Městec. Po r. 1658 se tvrz neuvádí. Zachovaly se původní sklepy pod budovou.

Dobře zachovalé okrouhlé tvrziště s dochovaným okružním příkopem a vnějším valem, pravděpodobně pozůstatky gotického sídla Jana Chrasta ze Sloupce. R. 1486 již tvrz doložena jako pustá. V její blízkosti stával ještě dvůr a zaniklá ves.

Hrad z 1. poloviny 14. století, zanikl kolem poloviny 15. století. V jádru jsou patrné základy věžovité stavby a část hradební zdi, v předpolí bývalo velké předhradí.

Zřícenina tvrze postavené snad kolem r. 1365 Mikšíkem ze Svojšic. Po něm tvrz získal Václav Ruthar z Malešova a poté byla držena jeho syny, Petrem a Mikulášem. Od pol. 16. stol. tvrz patřila Gerštorfům z Gerštorfu téměř sto let až do období třicetileté války, kdy byla vypálena. Poté pomalu zpustla.

Původní barokní synagoga byla od základů přestavěna do nynější novorománské budovy v r. 1870. V listopadu 2001 byly slavnostně otevřeny zrekonstruované budovy bývalé synagogy a židovské školy, které dnes slouží kulturním účelům.

Lokalita byla osídlena lidem kultury lengyelské již v pravěku. Ve starší době železné se zde usadili nositelé slezskoplatěnické kultury, kteří zesílili původní opevnění. Po násilném zániku bylo hradiště využíváno v době laténské a poté ještě v období raného středověku.