Turistické cíle v okolí obce Chotělice

Skupina barokních sakrálních soch z města Kopidlna a blízkého okolí je umístěna na bývalém hřbitově kolem kostela sv. Jakuba Staršího. Starý zrušený hřbitov připomíná jen deska z dětského hrobu zabudovaná v ohradní zdi. Od r. 1964 chráněno jako kulturní památka.

Martin a Klára Wágnerovi postavili v r. 1852 pseudogotický zámek na zbytcích starého zbouraného zámku. V roce 1899 koupil sídlo Děpold Czernin z Chudenic. V současné době je majetkem Ing. Diviše Czernina a je využíván pro potřeby zemědělského učiliště.

Původní tvrz asi před r.1594 přestavěna v renesanční zámek. Až do konce 19.st. jen minimálně udržován a značně zpustl. V letech 1906-1907 rekonstrukce v secesním slohu s romantickými prvky. Okrouhlé nárožní věže z renesanční předbělohorské přestavby.

Zaniklá tvrz stávala na kopci sv. Gotharda. Byla postavena někdy v průběhu 14. stol. a zanikla pravděpodobně r. 1423, kdy zde svedl vítěznou bitvu Jan Žižka z Trocnova s vojskem českých pánů. V souvislosti se vztyčením sochy J. Žižky byla vnitřní plocha tvrziště zarovnána.

Tvrz byla postavena v 2. pol. 15. stol. R. 1491 byl majitelem Jan Rašín z Rýzmburka, poté časté střídání majitelů. R. 1538 majitelem Zikmund Smiřický ze Smiřic. R. 1622 v majetku Albrechta z Valdštejna, od r. 1743 pod státní správou. R. 1749 proběhl zničující požár tvrze.

Zámek vznikl z vyhořelé tvrze roku 1749. Jeho majitelé se rychle střídali, a také byl několikrát přestavován. Od roku 1945 je majetkem Lesní správy.

Romantický zámek vystavěný ve stylu anglické novogtiky podle vzoru anglického zámku Grewe Hall. Cenné vnitřní vybavení a mobiliář svezený z rakouských a německých zámků.

Tvrz se připomíná r. 1553, kdy patřila Janu z Rokytníka. Po roce 1609 ji Smiřičtí ze Smiřic přeměnili na hospodářkou budovu statku. Po konfiskacích vlastnictví Albrechta z Valdštejna a posléze kláštera ve Valdicích. Dnes soukromý majetek.

Husův sbor, modlitebna Církve československé husitské, byl v Novém Bydžově postaven r. 1926 podle plánů arch. J. Hurycha. Jde o pětitraktovou budovu s centrální hranolovou věží, v níž je umístěn vchod. Objekt stále slouží původnímu účelu.

Zámek na kopci nad obcí, postaven jako novostavba Františkem Josefem Šlikem r. 1715 - 1717. R. 1730 rozšířen o veřejnou zámeckou kapli sv. Antonína Paduánského a sv. Kříže. V r. 1827 - 1830 a 1911 provedeny stavební úpravy. Obklopen anglickým parkem.

Chátrající budova renes. tvrze postavené asi Janem ml. z Valdštejna mezi lety 1571–1574. Počátkem třicetileté války připojeno k Valdštejnovu velišskému panství, později přechází na rod Schliků. Po postavení zámku (1715–1717) tvrz sloužila pro ubytování úředníků velkostatku a státního statku.

Původní tvrz pocházela z r.1488. Na zámek přestavěna v r.1639. Další přestavba v r.1794 a znovu v r.1840. Pozdně renesanční a raně barokní podoba tehdy byla nahrazena klasicistní. Poslední přestavba proběhla koncem 20. a poč. 21. st.