Turistické cíle v okolí obce Skřivany

Tvrz v l.1630-1634 přestavěna na raně barokní zámek. Tehdy a opětovně v r.1737 upraven pro Kartuziány. Po r.1945 majetek MNV Sobčice. V devadesátých letech zámek prodán do soukromých rukou. Nový majitel zrekonstruoval a opravil celý objekt.

Barokní pískovcová socha z roku 1749 od neznámého autora. Zobrazuje světce v kněžském rouchu, s pěticí hvězd symbolizujících mlčení světce o zpovědním tajemství, s Palladiem země české v ruce. Na podstavci jsou plastiky tří andílků, nápis Ave Marie, Mater Santua a datum vytvoření.

Socha světce stojí na zatravněném ostrůvku Malého náměstí. Na třech osmibokých stupních podesty se zdvihá bohatě reliéfně zdobený a členěný sloupovitý podstavec, na jehož soklu je nápis s datováním: "AFS ANNO 1730". Na vrcholu podstavce je vztyčena pískovcová socha světce v klasickém ztvárnění.

Tvrziště po sídle asi ze 14. st., kdy zde sídlili zemané z Báně. Od r. 1497 (doložena existence tvrze) v držení Baderských z Újezda, r. 1550 tvrz uváděna jako pustá. Dochován centrální pahorek beze stop zástavby, chráněný okružním příkopem a valem.

Terénní náznaky tvrziště v jz. části obce. První zmínky o ní jsou z konce 14. století. Od poloviny 17. století chátrá. Zanikla v polovině 19. století, kdy jí začali obyvatelé obce rozebírat.

Třetí nejstarší židovský hřbitov v Čechách, zal. r. 1520 za městskými hradbami, rozšířen r. 1735. Na ploše 5364 m2 je přes 1480 převážně pískovcových náhrobků s nápisy a reliéfními symboly, nejstarší z r. 1577, nejmladší z r. 1885. Cenné náhrobky barokního a klasicistního typu, několik tumb.

Prokop Kern r.1800 přestavěl vrchnostenský dům na klasicistní zámek. R.1838 František Arnošt Harrach jnechal zvýšit o jedno poschodí. R.1935 J. Fišer zámek opravil a zase snížil o jedno poschodí. Od r.1945 až dones vlastní zámek obec Stračov.

Terénní pozůstatky vodní tvrze z 15. století, založené pravděpodobně Jiříkem ze Strakotína v 15. století a zaniklá ve 16.století. Tvrziště je uprostřed poškozeno jakýmsi úvozem nejasného původu a nachází se v jižní části obce u bezejmenného rybníka.

Objekt sušárny čekanky, jeden z posledních dochovaných v původní podobě z r. 1912, stojí na okraji Bydžovské Lhotky. Je ojedinělou technickou památkou, i když provoz v něm již byl ukončen.

Synagoga z let 1893–1894, přestavěna roku 1947 na modlitebnu Církve československé husitské.

Synagoga je jedním z mála dochovaných pozůstatků židovské čtvrti, zničené požárem r. 1901. Zmiňována roku 1568, roku 1719 vystavěná jako zděná. Původnímu účelu sloužila do druhé světové války. Po válce byla upravena na modlitebnu Českobratrské církve evangelické, které slouží dodnes.

Jedná se o vodní plochu, jejíž počátky můžeme hledat až ve 2. polovině 15. století, a tudíž se jedná o jeden z pozůstatků původní chlumecké rybniční soustavy, přičemž je též vyhledávanou ornitologickou lokalitou, kde byla zaznamenána pozorování různých raritních ptačích druhů.