Turistické cíle v okolí obce Jeníkovice

Areál kostela, kolumbaria, administrativní a školící budovy Církve československé husitské, postavený podle projektu Josefa Gočára 1926–7. Sídlo hradecké diecese, jedna z dominant západní části prvorepublikové zástavby města.

Empírové schodiště Bono publico (tj. Pro blaho lidu) vzniklo na místě Rybářské fortny roku 1810 podle projektu vojenského inženýra J. Lauera pro spojení Velkého náměstí a kasáren na břehu Orlice. Unikátní stavba se třemi světlíkovými kopulkami.

První stavba Josefa Gočára pro město Hradec Králové, postavená v letech 1909–10 na místě zbořené vodárenské věže Kropáčky. Spolupráce města a architekta vyvrcholila návrhem celé nové části města směrem k nádraží po I. světové válce.

R.1661 Antonín Pankrác Gallas přestavěl tvrz v raně barokní zámek s čtvercovým nádvořím a arkádami na čtyřhranných pilířích. Nyní budovy rozloženy kolem dvou nádvoří. V areálu stojí i zámecký kostel. Hlavní zámecká budova je čtyřkřídlá, dvoupatrová.

Pomník Bedřicha Smetany u zámku v Novém Městě nad Metují připomíná od r. 1954 jeho zdejší pobyty u strýce Václava Smetany a vznik jeho proslulé Louisiny polky, který inspirovala jeho sestřenice Aloisie, zvaná Louisa.

Hodnotná socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1891, dílo místního sochaře-samouka Jana Haže. Od roku 1995 památkově chráněná.

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice stojí na náměstí v Třebechovicích od roku 1749. Roku 1832 bylo opraveno, další oprava byla provedena r. 2005. Nejsvětější Trojice společné označení Boha v křesťanském dogmatu o třech osobách (Otci, Synu a Duchu svatém) které sdílejí jediné božství.

Druhé z protějškových sousoší na dnešním Trčkově náměstí bylo postaveno roku 1731. Je věnováno ochránci proti ohni. Autorem je Braunův starší žák Jiří František Pacák, který je pojal v duchu dynamického baroka. V souvislosti s rekonstrukcí náměstí bylo v nedávných letech důkladně opraveno.

Jedno z protějškových sousoší na Trčkově náměstí. Autorství připisováno buď J. F. Pacákovi, nebo Ignáci Rohrbacherovi. Pozoruhodné personifikací Pomluvy, pojatou jako karikatura krále Václava IV., z jehož příkazu byl světec umučen. Postaveno roku 1729 u příležitosti Nepomukova svatořečení.

Bývalá synagoga města Dobrušky s dochovanou mikví je nyní součástí Vlastivědného muzea, jehož hlavní sídlo je ve vedlejším, pův. rabínském domě. Její novogotická podoba pochází z r. 1868, kdy byla dokončena přestavba po dvou ničivých požárech města v 19. století.

Dvůr s tvrzí připomínaný poprvé r. 1577, kdy statek držel Hanuš Haugvic z Biskupic. Později za Oty z Oppersdorfu r. 1626 došlo k přestavbě týnišťského dvora a snad i tvrze. Tvrz se do dnes nejspíše nedochovala, zachovány jen zbytky budov dvora.