Turistické cíle v okolí obce Praskačka

Pomník z r. 1960, v r. 2000 obnovený pietní deskou, připomíná největší železniční neštěstí v dějinách Československa. Dne 14.11.1960 kus od stanice Stéblová na trati Pardubice–Hradec Králové došlo k čelní srážce dvou osobních vlaků s následným požárem. Zahynulo 118 lidí.

Budova bývalé Občanské záložny č.p. 38 na Husově náměstí byla postavena v roce 1897. Jednopatrová zděná budova se sedlovou střechou a orientovaná hlavním průčelím do náměstí; bohatě zdobené průčelí je osazeno balkónem, který podpírá dvojice atlantů. Nyní je zde pošta a konají se tu svatební obřady.

Chráněné území tvoří dvě menší bezodtokové lesní tůně na místě někdejšího třešňového sadu. Předmětem ochrany jsou populace obojživelníků a jejich biotop. Zejména se jedná o čolka velkého a možnost jeho rozmnožování.

V místech Podhůrského dvora staví Pernštejnové v 1/2 16.st. v daňčí oboře renesanční lovecký zámeček - Jägerhaus. Prodělal několik stavebních úprav, barokních, klasicistních i architektonicky devastujících z konce 20.stol. Dnes byl vrácen do klasicistní podoby a je nejstarším objektem obce Ráby.

V r. 1882 baron Richard Drasche z Wartinbergu nechává postavit lovecký zámeček v alpském stylu nedaleko vsi Ráby. V minulém století sloužil jako Ústav pro mentálně postižené. Sociálnímu ústavu byla postavena v r. 2000 v Rábech nová budova a dnes zámeček slouží jako Muzeum perníku a centrum pro děti.

Tvrz ze 14. století. V 15. století sídlo Radíkovských z Hrádku. Zpustla před rokem 1528. V roce 1923 byla SV část pahorku tvrze rozvezena a zarovnána. Jižně byla postavena nová tvrz a opuštěna počátku v 18. stol. Po této tvrzi se nic nedochovalo.

Radnice postavená roku 1530 na parcelách tří starších domů s využitím architektonických článků z pardubické pernštejnské terakotové dílny. Přestavěna 1772, upravována v 19. a 20. století. Dnes sídlo městského úřadu, v přízemí restaurace.

Domek, typická zemědělská usedlost a kovárna s jednou obytnou místností, je místem, kde se narodil Václav Veverka kovář a s bratrancem Františkem vynálezce ruchadla, které zjednodušovalo a zkvalitňovalo orbu. Na zahradě domku památník ve tvaru pylonu, za domem památník v místě první orby ruchadlem.

Chátrající novogotický letohrádek postavený Karlem Weinrichem r. 1880 mezi Dobřenicemi a Rohoznicí. Obdélná zčásti patrová budova s cimbuřím a okrouhlou věžičkou.

Lichoběžníkové tvrziště vzniklé před husitskými válkami, bylo součást majetku opatovického kláštera. Poté patří k panství Kunětická Hora. Kolem roku 1480 je držena jako zástava Mikulášem Otcem z Chrastu. Kolem r. 1900 byly na tvrzišti nalezeny kameny, cihly, silný řetěz a další předměty.

Vodní plocha písníku vznikla díky zdejší těžbě písků a štěrkopísků, zahájené poč. 50. let 20. stol. Dnes je rekultivována a slouží rybářům, k plavání, bruslení či hraní hokeje. Je významným biotopem vodní fauny a flóry se vzácnějšími druhy vodního ptactva, jemuž nevadí ani sousední letiště.

Areál kostela, kolumbaria, administrativní a školící budovy Církve československé husitské, postavený podle projektu Josefa Gočára 1926–7. Sídlo hradecké diecese, jedna z dominant západní části prvorepublikové zástavby města.