Turistické cíle v okolí obce Hradec Králové

Gotický dřevěný kostel nahradil r. 1719 barokní přibližně orientovaný kostel o půdorysu eliptické rotundy s hranolovou věží na západě post. Janem Adamem Zárubou z Hustířan. Na konci 18. stol. upravován klasicistně, propojen chodbou se zámkem. V pol. 19. st. opravován (klenba, střecha věže).

Kamenný kříž z roku 1883 s přilehlou cihlovou zvoničkou stojící na rozcestí. Oba objekty zrenovovány v roce 2016 kameníkem R. Kedroněm z Hořic v Podkrkonoší.

Chátrající zámek v sousedství bývalého JZD v centru vsi. V místě byla od 15. století tvrz, která zpustla v 16. a opět v 17. století. V 18. století zde vzniká pozdně barokní zámek. Dnes část zámku není obývána a chátrá.

Pozdně gotický hrad Pernštejnů vzniklý přestavbou staršího objektu na přelomu 15. a 16. stol. s unikátním opevňovacím systémem. Poničen švédskými vojsky r. 1645. Restaurován na počátku 20. stol. podle plánů architekta D. Jurkoviče.

Lázeňský pavilon v kubistickém stylu, postavený 1911–13, jedna z prvních realisací architekta Josefa Gočára. Roku 1926 zřízeno mansardové patro, v průběhu 20. století obestavěn dalšími lázeňskými budovami. Dnes knihovna a lázeňský ubytovací dům.

Komunistickým režimem necitlivě přestavený zámek na místě původní tvrze, pravděpodobně zde založené po r. 1549 Jindřichem Nejedlým z Vysoké. V r. 1674 získává rod Straků z Nedabylic, který zde staví barokní zámek. V r. 1886 získává panství Jan Harrach. V l. 1971–1975 proběhla radikální přestavba.

Tvrziště v dolní části vsi v zahradě domu čp. 93, na kraji rybníka, obklopené vodním příkopem. V roce 1437 přitáhli k libčanské tvrzi hradečtí husité s dělem, byli odraženi a dělo bylo na nich ukořistěno V roce 1547 tvrz vyhořela a nebyla obnovena.

Méně zřetelné tvrziště na koruně s neobvyklou zvoničkou u hl. silnice. Tvrz zde vznikla zřejmě po vyplenění opatovického kláštera. V r. 1436 král Zikmund dává ves do zástavby Zdeňku Švábovi z Chvalovic. Tvrz zaniká někdy po roce 1493.

Železná rozhledna (15 m, 285 m n.m.) byla postavena r. 1930 na místě památné "Národní lípy", kterou vyvrátila r. 1925 vichřice. Stavbu zadala obec, konstrukci zhotovil stavební a konstrukční zámečník Josef Černý. Spodní část rozhledny byla dodatečně zesílena. R. 1992 prošla rozhledna rekonstrukcí.

Zděný městský patrový renesanční dům s odstupněným nárožím, s barokními štíty (secesně upravenými) a cenným renesančním dekorativním terakotovým okenním ostěním (pardubická pernštejnská huť). V přízemí jednoosého rizalitu cukrárna. Přilehlá brána s vlnkovitým štítem upravena pro přilehlou cukrárnu.

Pozdně barokní jednopatrový městský dům s bohatě členěným průčelím. V nice mezi okny 1. patra drobná soška sv. Jana Nepomuckého. Součást původní městské zástavby z 2. poloviny 18. století. Památkově chráněný.

Barokní městský jednopatrový obytný dům s cennou štukovou výzdobou průčelí nadprůměrné úrovně, práce místního mistra. Z doby kolem poloviny 18. století; empírově upravený štít po roce 1800. Součástí hlavního průčelí ohradní zeď s pilířovou branou s novějšími ozdobnými vraty.