Turistické cíle v okolí obce Tmaň

Dřevouhelná vysoká pec Barbora založena hrabětem z Vrbna a Bruntálu r. 1805, v provozu v letech 1810-1874. Do r. 1951 v objektu provozována pila. Jediná plně zachovaná technická památka tohoto druhu ve střední Evropě. Dnes na nepřístupném soukromém pozemku.

Roubený obytný dům s nejstarší částí ze 16. st. je ukázka lidové architektury bohatších usedlostí navazující na středověké tradice ve středních Čechách. Dnes slouží jako skanzen s expozicí selské domácnosti, hospodaření, řemesel a lidových zvyků.

Asi v pol. 17. stol. postavena tvrz, na přelomu 17. a 18.stol., kdy byla vlastníkem panství Anna Marie vévodkyně Toskánská, přestavěna na barokní zámek. Další úpravy v 19. století. Zámek se skládá ze dvou částí, východní je barokní, západní upravena novodobě.

Raně barokní nový zámek v Hořovicích vybudoval zřejmě Ignác Bořita z Martinic jako náhradu starého zámku v r. 1652. V 18. a 19. st. klasicistně rozšiřován. Pilíře plotu dělící čestný dvůr od parku a Sluneční bránu zdobí sochy z dílny Matyáše Brauna.

Původně gotická tvrz ze 13. st., královský hrad. Majitelem pánové ze Žerotína a 14. st. král Václav IV. 15. st. tvrz přestavěna na zámek. Od r. 1525 majitelé páni z Říčan. Poslední majitel Jindřich hrabě Schaumburg v r. 1929 prodal zámek státu.

Původně gotická stavba, doložená v 15. stol. V r. 1424 zde probíhala mírová jednání mezi husitskými a katolickými pány. V r. 1527 zájezdní hostinec. Budova přestavěna barokně a klasicistně v 18. stol.

Přírodní památka rozkládající se na 46ha, vyhlášená r. 1989 a prehistorické hradiště (200x90m) na vrcholu (628m n.m.) kopce Hradec, tvořícího součást Brdské vrchoviny. Až 12m široké a 5m vysoké valy, mimo vegetační období výhled směr Dobříš.

Hřbitovní kaple Blahoslavené Panny Marie v Hořelici byla založena současně se hřbitovem r. 1831. Pseudoslohová stavba má podobu kostelíka s obdélnou lodí a předsazenou patrovou hranolovou věží, jejíž přízemí slouží jako vchod. Stavba je prakticky trvale uzavřena.

Kaple z let 1838–45 dle plánů J. Jiruše. Na severní stěně náhrobníky z let 1860 a 1876, na přilehlém hřbitově litinové klasicistní náhrobníky z 1. poloviny 19. století. U kaple odbočuje červená značka ze silnice na hradiště Stradonice.

Hudlická skála je výrazný buližníkový útvar při jihozápadním okraji obce Hudlice. Její vrchol jako bod vynikajícího rozhledu je přístupný po odbočce ze značené turistické stezky z Hudlic do Svaté.

Zřícenina hradu snad z poč. 14. stol.,o jehož historii a původu neexistují žádné písemné zprávy. Hrad se skládal ze dvou částí. Dodnes je zachované klenuté okno. Polohou, rozsahem a vybavením se hrad podobá spíše lovecké tvrzi.

Nepřístupná, uzamčená krasová jeskyně nad soutokem Loděnice (Kačáku) a Berounky s délkou chodeb cca 350 m. Jeskyně bývá pravidelně otevřena jedenkrát do roka v rámci Tetínských jeskyňářských dní.