Turistické cíle v okolí obce Loukov

Tvrz byla postavena přibližně na konci 14. stol. Tvrz přímo není v písemných pramenech zmiňována, snad ji postavili bratři Ondřej, Hroch a Beneš kteří se píší z Proseče r. 1391. V 2. pol. 15. stol. byla Proseč připojena k Lipnici, tím patrně ztratila na významu a zanikla. R. 1538 se zmiňuje jen ves.

Secesní budova radnice z l. 1912–14, dílo architekta Františka Kavalíra. Zdobena sochami Františka Fialy, známého jako Ferenc Futurista.

Původní pozdně barokní radnice z r. 1795 byla nejprve přestavěna r. 1912. Východní věžovité třípodlažní křídlo vzniklo r. 1926, k dosažení symetrie objektu bylo téměř identické křídlo přistavěno r. 2002 i na západní straně. Před západním křídlem se nachází kamenná kašna z r. 1825.

Rodný dům světově proslulého hudebního skladatele a dirigenta Gustava Mahlera (1860-1911) v Kalištích má č. p. 9 a nyní je upraven na penzion. V jeho sále se konají koncerty. Na domě je Mahlerova pamětní deska.

Ocelová rozhledna, obtáčející funkční komín pivovaru Bernard. Otevřena veřejnosti v r. 2022.

Pro lokalitu Zichpil jsou typické menší domky chudých řemeslníků z 80. l. 18. stol. - poč. 19. stol. Z roku 1785 pochází toleranční kostel. Od 60. l. 20. stol. byly domky bourány, zbytek chátral. V l. 2009 - 2012 byla provedena rekonstrukce Nápravníkova stavení, r. 2012 byl otevřen skanzen Zichpil.

Pomník „Sklo a kámen“ se od r. 1992 nacházel v parčíku na náměstí Trčků z Lípy před radnicí jako symbol sklářské a kamenické historie města Světlá nad Sázavou. Autorem tohoto uměleckého díla byl akademický sochař Roman Podrázský. Pomník byl však v letech 2021-2023 odstraněn.

Památník odhalený v r.1997 Jaroslavu Foglarovi, spisovateli a dlouholetému vedoucímu Junáka. Ten sem zajížděl od r.1925 se svým oddílem, on je také autorem názvu. Právě zde vznikla jeho kniha "Hoši od Bobří řeky".

Plochý kámen s odlomeným rohem a letopočtem 1507 na břevně.

Hrad Smrdov stával v dnešní obci Sázavka, v místech zdejšího kostela a přilehlých domů. R. 1307 byl v držení Rajmunda z Lichtenburka, který ho směnil s Vilémovským klášterem. Zánik nejpozději v husitských válkách.

Vrcholně barokní vápencová socha sv. Jana Nepomuckého z doby mezi lety 1720 až 1730. Postava světce je v životní velikosti, oblečená je v typické kanovnické roucho, na hlavě má biret. Socha byla značně zvětralá, proto v letech 2016 – 2017 prošla rekonstrukcí. Památkově chráněná je od roku 1958.

Zbytky zdí větší tvrze s vodním příkopem, která byla postavena pravděpodobně v 2. pol. 14. stol. Předborem ze Speřic (zmiňovaný v obd. 1390–1415). V 15. stol. v majetku Markvarta z Kamenice a ze Speřic. R. 1533, kdy byla odkazována dceři Anně Jiřího Dobrovítského z Újezda, již byla pustá.