Turistické cíle v okolí obce Chotěboř

Tvrz postavil v l. 1650–53 generál Martin Maxmilián z Goltze, který získal Jeníkov darem od císaře za věrné služby. V 19. stol. byla několikrát staveb. upravena pro bydlení. Po smrti generála se často střídali majitelé. Později sloužila i jako skladiště chmele. R. 2004 byla provedena rekonstrukce.

V pol. 18. st. byla pro státní tabákovou továrnu postavena jednoduchá pozdně barokní budova. Po přemístění továrny zde byl vojenský lazaret. R. 1827-8 nechal majitel panství zámek empírově upravit na správní budovu.

Zámek postavil Leopold Krakovský z Kolovrat v letech 1774-5. Sloužil jako správní centrum panství. Po poistavení Nového zámku r. 1828 byl přebudován na samostatné byty. Dnes je zde restaurace.

Původní barokní zámek vystavěn v l. 1717–20. Koncem 19. století vyhořel. Při opravě přestavěn na školu a jako škola sloužil až do roku 1992. V roce 2007 zámek zakoupil Petr Rudolf Vančura, zpřístupnil některé místnosti a zámek začal plnit funkci muzea a začaly se zde konat koncerty.

Zaniklá tvrz postavená patrně ve 14. stol. V Brodě se zmiňují dva dvorce; jeden s tvrzí držel r. 1382 Jan Cvik Kutnohorský, r. 1391 se majiteli stali Heřman Mauer z Hory a Ondřej Rábl z Močovic. Tvrz zanikla za husitských válek. Na druhém dvorci seděli v 15. stol. vladykové Hadrpurkové ze Sobučic.

Havlíčkův dům (dříve zvaný hankovský či rolandovský) byl postaven v 16. stol. v renesančním stylu. Poničen dvěma požáry byl r. 1871 upraven arch. F. Schmoranzem v novogotickém stylu. R. 1832 dům koupil otec básníka K. H. Borovského, jenž zde žil. Dnes je v domě muzejní expozice věnovaná jeho životu.

Hnátův kámen je vsazen v čele mostu přes řeku Sázavu (most získal dnešní podobu v l. 1852-1855). Kámen označuje podle pověsti místo, kde byl r. 1427 svržen a ukamenován zrádný hlásný Hnát.

Původní rokokový zámeček vystavěn v roce 1750. Přestavby v polovině a koncem 19. století i v polovině 20. stol. smazaly jeho původní ráz. V současnosti v majetku Školských sester sv. Františka a je zde umístěn Charitní dům.

Zámek byl přestavěn na počátku 17. století Chotouchovskými z Nebovid ze starší tvrze. Po roce 1717 bylo Dohalskými z Dohalic přistavěno západní křídlo. Roku 1945 byl zámek zestátněn a dnes je zde rekreační a rehabilitační středisko Ústeckého kraje.

Původní klasicistní hrobka vystavěná počátkem 19. století hrabětem z Unvertu a následně přebudovaná hrabětem Eugenem Sylva-Tarouccou na pohřební kapli. V kryptě dodnes spočívají ostatky této rodiny.

Symbolická hrobka rodu Kustošů ze Zubří, historických majitelů zdejšího zámku, zřízená v l. 1874-1876 kněžnou Vilemínou z Auersperku, na místě staršího hřbitova s použitím starších gotických a renesančních kustošovských náhrobníků. Hrobka pohledově propojena alejí s památnou lípou a areálem zámku.

Jezuitská rezidence dokončena r. 1657. Potřebám jezuitů sloužila do roku 1773, kdy byl řád zrušen. Budova byla přeměněna na faru a později na děkanství. Tomuto účelu slouží dodnes. Patrová, obdélná, v přízemí klenutá budova s renesančními štíty.