Turistické cíle v okolí obce Hněvkovice

Výrazné, příkopem a valem chráněné okrouhlé tvrziště po got. tvrzi ze 14. st.; zmínka o vsi z r.1362, před r. 1400 ji získali páni ze Samechova. Po smrti Mikuláše ze Samechova r. 1415 bylo zadlužené zboží odkoupeno Vilémem ze Soutic a tvrz zanikla.

Zbytek renesančního zámku, postaveného v Čestíně snad na místě starší tvrze 1575–82 Adamem Slavatou z Chlumu. Od poč. 17. století bez residenční funkce (součást panství Kácov), v 19. stol. zbořena tři křídla. Majetek obce, většinou slouží jako byty.

Hrad, kolébka mocného rodu Slavatů z Chlumu, byl založen na hradišti vladykou Blehem z Chlumu po r. 1276, rozšířen byl v 15. st., zničen za třicetileté války. Z rozsáhlého hradu dnes zbylo torzo paláce a trojice sklepních klenutých místností.

Zřícenina raně gotického hradu bergfritového typu z konce 13. st. Zakladatelem byl zřejmě Léva z Jankova. Hrad zpustl v 1. pol. 16. st. Zachována zůstala válcová věž, předhradí, příkopy, valy a zbytky hradeb.

Zaniklý zámek, jehož nejstarší část pochází z konce 16. století. V roce 1918 feudály opuštěn, sloužil jako úřednická budova, v roce 1971 zničen a zaplaven přehradou na řece Želivce.

Budova fary v Jiřicích byla postavena v 18. století a upravena na počátku 20. století. Erb premonstrátského kláštera v Želivi připomíná, že nedaleký klášter obec založil a vlastnil. Letopočet na fasádě 1909 datuje novobarokní přestavbu objektu. Autorem reliéfu na průčelí je V. Amort.

Na louce na východní straně obce v roce 2006 zbudován památník připomínající geografický střed České republiky.

Bývalá tvrz, dnes jako patrová obdélná budova. Postavena po r. 1550 Fridrichem Lukaveckým z Lukavce, následně prodána Jaroslavu Trčkovi z Lípy a připojena k ledečskému panství. Již od 17. stol. je tvrz přestavěna na hospodářskou budovou. Nyní v soukromém vlastnictví.

V Hodkově byla tři panská sídla. Z nejstaršího se dchovalo jen tvrziště, mladší zaniklo a třetí nejmladší sídlo vzniklé po r. 1850 úpravou úřednického domu a přestavěné r. 1912 za Alfréda Šebeka s účastí arch. F. Woretzsche se dochovalo dodnes.

V r. 1765 Horku koupil Jan Adolf z Trautmannsdorffu, který nechal starší tvrz přestavět na jednoduchý barokní zámek. V r. 1769 přistavěna kaple sv. Josefa. Za Štanglerů byl zámek klasicistně upraven. V r. 1949 zestátněn. Dnes slouží jako obecní úřad a zámecká restaurace.

Zaniklý zámek byl postaven jako tvrz ve 13. stol. V r. 1571 ji získal Václav Zajíc z Házmburka a přestavěl jí na barokní zámek. V 19. stol. prošel zámek klasicistní (majitel Jan Gottman) a poté neobarokní přestavbou (maj. Dionýs Locke). R. 1946 byl zestátněn a r. 1970 ustoupil vodní přehradě Švihov.

Bývalé pastviště se stalo hrobem především francouzských a rakouských vojáků napoleonské války okolo r. 1800 a následně i pruských a ruských vojáků. R. 1841 zde byl vztyčen Janem ze Salm-Reifferscheidtu žulový pomník.