Turistické cíle v okolí obce Mořina

Kostel byl založen císařem Karlem IV. zároveň se stavbou hradu Karlštejna v roce 1348 a dostavěn ještě před dokončením hradu v roce 1356. Kostel je jednoduchá stavba s plochým stropem, pětiúhelníkovým presbytářem zaklenutým sklípkovou klenbou.

Původně gotický kostel z druhé pol. 13. století, roku 1661 zbarokizován a roku 1906 upraveno novobarokní průčelí a přistavěna věž.

V jádru románská stavba z 12.st. Původně čtvercová centrála se čtyřmi apsidami, k níž byla později přistavěna hranolová věž. R. 1772 přestavěn architektem A. Schmiedem v obdélný kostel s novým kněžištěm. V r. 1900-1 provedena Fr. Machem rekonstrukce. V l. 1909-12 zde působil spisovatel J. Š. Baar.

Kostel, r.1329 postoupen Janem Lucemburským křížovníkům s červenou hvězdou (ve správě řádu do dneška). Vypálen za třicetileté války. R. 1656 přistavěna věž (sloužila též jako strážní). V l. 1702–1715 kostel barokně přestavěn (stavitel F. Fortini). V l. 1973–1976 instalováno šest nových zvonů.

Původně gotický kostel ze 14. století, barokně přestavěn a upraven v roce 1887. Vybavení je převážně barokní a rokokové.

První zmínka o kostele je z roku 1298. Současná podoba je z let 1740 – 1750. V kostele barokní vybavení, hlavní oltář s barokním obrazem "Loučení sv. Petra a Pavla před smrtí" od F. X. Balka.

Původně románská stavba z 1. poloviny 13. století, radikálně přestavěná raně barokně před r. 1689 a v letech 1689-93. Po zrušení kostela byla budova r. 1782 přestavěna na obytný dům. Na průčelí socha sv. Prokopa z roku 1811 od Ignáce M. Platzera.

Kostel sv. Prokopa doložen jako gotická stavba r. 1396, barokně přestavěn v letech 1779-1782. Současná podoba z r. 1914, kdy byla podle plánů Ed. Sochora prodloužena loď a přistavěna západní věž. Vybavení vesměs novobarokní z 19.-20. stol., památný zvon z r. 1518. Poslední opravy z let 1990-1991.

Moderní eliptická stavba kostela s věží z roku 2001 stojí na Slunečním náměstí v Nových Butovicích. Jeho tvůrcem je architekt Zděnek Jiran s kolektivem.

Na místě starší kaple nechal Rudolf II. v od roku 1603 stavět jako poděkování za přečkání morové rány roku 1599 votivní kapli, zasvěcenou sv. Rochovi. Stavba se vlekla, dokončena byla až roku 1630. Do roku 1784 farní, poté různá utilitární využití. Od 70. let 20. století s přestávkami výstavní síň.

Klasicistní kostel sv. Rodiny vznikl v letech 1858-1861 jako součást kláštera Kongregace mil. sester sv. Karla Boromejského, v letech 1933-1934 vyzdoben malbami v beuronském stylu. V letech 1950-1990 sloužil jako garáž, po restituci nákladně obnoven jako farní společně s kostelem sv. Martina.