Turistické cíle v okolí obce Mořina

Pozdně barokní kostel Jména Panny Marie, snad přestavěn z raně gotického kostela v době rozkvětu lázní v Malé Chuchli v roce 1774. Už v roce 1264 zde stával farní kostel, který v roce 1298 získal Zbraslavský klášter.

Barokní kostel z let 1734–1738, dle projektu B. Scottiho a A. Luraga. Na průčelí sochy F. Weisse, v interiéru fresky od de Risiho.

Hostomický kostel doložen r. 1343, zbarokizován v letech 1743-1762. Podstatně obnovován po požárech v letech 1779 a 1836. Při opravě v letech 1855-1856 přistavěna věž, která nahradila dřevěnou zvonici. Vnitřní zařízení vesměs z 18. a 19. stol. Filiální kostel farnosti Hořovice.

Jednolodní kostel byl přestavěn z hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice na původně morovém hřbitově z roku 1680. Kaple zde byla postavena v roce 1713, na kostel byla přestavěna v letech 1831–37. Hřbitov byl používán do roku1884.

Pozůstatky nejstarší alespoň torsálně dochované křesťanské svatyně na území Prahy byly objeveny archeologickým výzkumem u průchodu mezi II. hradním nádvořím a zahradou Na baště. Jeho stavba je datována do let 882–84, zanikl po roce 1255.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné vznikl v letech 1704-1730 postupným rozšiřováním kapličky z r. 1622 s kostnicí. Projekt kostelní kopule, ambitů a nárožních kaplí je dílem Jana Blažeje Santiniho.Od r. 2007 je při kostele zřízen ženský klášter benediktinek s mezinárodní komunitou.

Barokní kostel Povýšení sv. Kříže vznikl nad původní gotickou hradní kaplí sv. Kateřiny r. 1724 při přestavbě hrabětem z Valdštejna. Při hloubení základů byl v zemi nalezen kříž patrně z husitské doby, proto mu byl nový kostel zasvěcen. Kostel od r. 1857 farní, nyní filiální ve farnosti Beroun.

Původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století. V letech 1733–36 upraven presbytář, v roce 1859 věž. Hlavní oltář z roku 1710, oltářní obraz od J. Hellicha z roku 1875, sochy V. Levého a J. V. Myslbeka.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Původně gotický ze 14. století, barokně přestavěn roku 1765, hranolová věž byla přistavěna roku 1774. Vedle kostela barokní čtvercová márnice.

Gotická jednolodní stavba kostela prvně doložena r. 1380, opravována kolem r. 1822, pak v letech 1909-1910 a 1992. V západním průčelí dominantní mohutná hranolová věž s dlátovou střechou opatřenou dvěma dvojramennými kříži. Filiální kostel berounské farnosti.

Zbytky románského kostela nejistého zasvěcení objeveného poč. 20. století v ploše III. nádvoří Pražského hradu. Obdélná loď se zachovanou dlažbou je od východu zakončena půlkruhovou apsidou. Od severu se napojovala chodba ke svatovítskému chrámu.