Turistické cíle v okolí obce Úhrov

Zámek byl postaven nadací Jana Josefa Caretto-Millesimo roku 1825, sloužil jako sídlo pro správu nadačního panství. Koncem 19. stol. byl zámek přestavěn do dnešní podoby. Od r. 1948 je zámek v majetku správy státních lesů.

Téměř zaniklý hrad. V pramenech zmiň. pouze jednou, r. 1381, kdy jako odúmrť po jakémsi Zdislavovi připadl králi Václavovi IV. Pro bližší poznatky o hradu nezbytný alespoň základní odborný průzkum.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v letech 1651–1681. Po požáru r. 1873 byl zcela opraven až po r. 1892. Od roku 1952 byl zámek využíván pro domov důchodců a po roce 1989 byl navrácen potomkům původních majitelů.

Zámek byl postaven Václavem Robmhápem ze Suché kolem roku 1577. Na počátku 17. stol. byl zámek pozdně renesančně přestavěn a rozšířen. Od roku 1628 zámek sloužil k hospodářským účelům. Od roku 1948 je majetkem státu a dnes v něm sídlí měst. úřad.

Mlýn vznikl zřejmě r. 1838, kdy byl zakreslen v indikační skice stabilního katastru. Posledním mlynářem byl do r. 1913 Josef Jeníček. V r. 1930 mlýn zachvátil požár. V letech 1933-1980 zde fungovala pila. Poté byly budovy zbořeny. V r. 1998 byla v místě mlýna umístěna replika vodního kola.

Poškozené tvrziště Smrčany se nachází u hráze Chvalovického rybníka na katastrálním území Klucké Chvalovice na Kutnohorsku. Tvrz existovala patrně ve 14. a 15. století.

Hrad Smrdov stával v dnešní obci Sázavka, v místech zdejšího kostela a přilehlých domů. R. 1307 byl v držení Rajmunda z Lichtenburka, který ho směnil s Vilémovským klášterem. Zánik nejpozději v husitských válkách.

Dodnes patrné tvrziště v jihovýchodní části obce Sobíňov, kdysi Přechod. První zmínka o vsi r. 1242. V letech 1356-1364 se po ní píše Jan Kokot z Přechodu, majitel nedalekých Běstvin. V r. 1371 dědí Janův syn Ondřej a po něm syn Jan. R.1384 získává Přechod Stašek z Dolan a uvádí se zde pouze dvůr.

Socha chotěbořského rodáka z někdejšího Dolního mlýna v údolí Doubravy, spisovatele a redaktora Ignáta Herrmanna (1854-1935), stojí v parčíku na rohu Dukelské a Žižkovy ulice. Předlohu vytvořil jeho synovec, sochař Karel Opatrný (1881-1961), socha byla odhalena r. 1960.

Mariánský sloup má hranolový podstavec s reliéfním znakem Schönfeldů. Na něm je obláčkový sloup. Na jeho vrcholu socha Panny Marie Immaculaty. Sloup postaven v první čtvrtině 18. stol. R. 1886 renovován a umístěn na dnešním místě. Sloup zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Původ sochy v 18. stol. Stojí na hranolovém, zděném a omítnutém podstavci. Světec je oděn do krátké vojenské tuniky. V pravé ruce drží nádobu, ze které vylévá vodu. Má uraženou levou ruku. Příklad barokního lidového umění. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Barokní pískovcová socha v tradičním pojetí z poč. 18. stol. Součástí je mohutný hranolový sokl a ozdobný kamenný podstavec s volutovými křídly. Materiálem je pískovec. Socha světce ztvárněna v tradičním pojetí. Památkově cenná barokní socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1972.