Turistické cíle v okolí obce Vysoký Újezd

Raně barokní stavba Giovanni Domenika Orsiho a Franceska Luraga z let 1674 – 91 na místě staré malostranské radnice a několika měšťanských domů. Upraven v 18. stol. V areálu dochovány zbytky rotundy sv. Václava.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze zpustošené za třicetileté války P. Michnou z Vacínova. R. 1685 nechal dvorec spolu se zámečkem přestavět J. A. Schwarzenberg. I přes řadu úprav si objekt zachoval charakter velkostatku z konce 17. stol.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Jižní pól leží na hranici pražské Zbraslavi a středočeské Zvole na pravém břehu Vltavy.

Pozůstatky kamenného mostu, který nahradil starší dřevěný most (zmiň. r. 935, zničen povodní cca r. 1157). Byl postaven kolem r. 1167. Most chránily dvě věže (románská Malostranská byla starší než most). R. 1342 se při odchodu ledů ze dvou třetin zřítil a musel být nahrazen novým Karlovým mostem.

Barokní palác z období kol. roku 1700, vystavěný Karlem Dientzenhoferem podle projektu G. B. Alliprandiho pro vojenského velitele Prahy Helfrýda z Kaisersteinu. V zadní budově se dochovaly renesanční části.

Zámek byl v 18. stol. přestavěn ze zrušené Kajetánské kaple a kláštera Janem Hennetem. Zámek později sloužil jako továrna na vosková plátna, až do požáru roku 1881, a za min. režimu zde byl dům pionýrů a mládeže. Dnes v soukr. vlastnictví a chátrá.

Mlýn na Radotínském potoce pravděpodobně středověkého původu, písemně doložen v 16. stol. Od r. 1637 ve vlastnictví Svatovítské kapituly, od r. 1715 dodnes patří mlynářské rodině Kalinů. V provozu do r. 1947.

Volně stojící architektonicky jednoduchá stavba z 1. pol. 15. stol. s hranolovou věží. Střecha kaple krytá taškami, věž plechovou krytinou. Fasády hladké členěné soklem, římsami a zkosenými nárožími. Vstup veden věží. Příklad jednoduché, působivé stavby. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.

Památkově chráněná kaple z konce 18. století stojí na skalnatém výchozu uprostřed obce. Je uváděna jako zajímavý příklad stavby ve stylu lidového baroka v jeho pozdní podobě. Kaple je opravena, ve zvoničce má zvon. Na vrcholu zvoničky má umělecky kovaný kovový dvouramenný kříž.

Jednoduchá čtvercová, pozdně barokní kaple se zvoničkou při silnici z Mníšku pod Brdy.

Drobná barokní kaple Božího hrobu postavena mezi lety 1736 až 1737 podle vzoru jeruzalémského Božího hrobu. Projekt je dílem Jana Ferdinanda Schora.

Kaple neznámého původu a zasvěcení (původně snad sv. Ludvíka), která náležela ke klášteru bosých karmelitánů. Pravděpodobně byla vystavěna v první pol. 18. století, mohla však být upravena ze starší stavby. Po zrušení karmelu sloužila jako observatoř.