Turistické cíle v okolí obce Vysoký Újezd

Pomník, který připomíná básníka, spisovatele a dramatika Julia Zeyera (1841-1901), byl postaven r. 1913 v pražských Chotkových sadech. Má podobu umělé jeskyně z balvanů jílovské žuly, v níž jsou mramorové postavy z jeho děl. Názvy jeho děl jsou na žulové desce na zadní straně pomníku.

Hřbitov z r. 1680, naposledy rozšířen v polovině 19. stol. Na hřbitově se zachovalo cca 300 náhrobků, většinou barokního či klasicistního typu. U vstupu je novorománský domek a obřadní síň.

Značně poničený židovský hřbitov Židovské náboženské obce Zbraslav. Založen kolem roku 1761. Nejstarší čitelné náhrobky jsou barokní z roku 1795. Většina náhrobků je zničena nebo rozkradena.

Dobře zachovalý židovský hřbitov založený r. 1735–36, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1741. K pohřbívání sloužil do 30. let 20. století. Zachovala se márnice z doby vzniku hřbitova.

Kámen z drobnozrnného bělošedého slepence s valounky křemene, vysoký 1,8 m, umístěný druhotně u hřbitovní zdi v Družci je považován za menhir. Kámen jeví známky opracování, je opředen řadou pověstí, jeho původ a účel však nebyl bezpečně prokázán.

Zlíchovský lihovar je prvně zmiňován r. 1836. R. 1880 zde byla zřízena továrna na líh a potaš . R. 1907 byl lihovar přestavěn do dnešní podoby. R. 1957 byla část odstavené potašovny přestavěna na octárnu. Výroba definitivně ukončena k r. 2000. Budova rafinerie a komín jsou památkově chráněny.

Mlýn patřící Johanitům uváděn r. 1402. Za husitské revoluce vypálen, obnoven po r. 1443 Janem Nožířem zv. Labuťský ve stylu pozdní gotiky. Od r. 1532 název „Zlomkovský“ podle mlynáře Pavla Zlomka. Přestavěn renesančně Rožmberky. Jako mlýn fungoval do r. 1612, poté letohrádek, prádelna a divadlo.

Výstavba ZOO byla zahájena r. 1926, r. 1931 byla otevřena pro veřejnost. Postupně byla vybudována rozsáhlá ZOO s řadou velkých pavilonů. ZOO je velmi úspěšná v odchovu mnoha druhů zvířat. R. 2002 byla silně poničena povodní. Při opravách bylo vybudováno mnoho nových moderních staveb a expozic.

Proslulá fontána před Královským letohrádkem v Praze vznikla v letech 1563-1575 z podnětu císaře Ferdinanda I. Podle nákresu Francesca Terzia a dřevěného modelu Hanuše Preissera ji odlil proslulý kovolijec Tomáš Jaroš z Brna, rovněž autor největšího pražského zvonu zvaného Zikmund.

Dřevěný pavilon postaven pro prezentaci Klubu českých turistů na Jubilejní výstavě r. 1891. V roce 1892 přestěhován na Petřín a postupně doplněn zrcadly, v roce 1911 i zrcadly zakřivenými. V prostřední části je dioráma. Objekt je denně přístupný.

Zaniklý opevněný objekt leží na strmé ostrožně nad řekou Vltavou. Beze zmínky v písemných pramenech. Protáhlý areál s příkopem vylámaným do skály, za kterým je výrazný homolovitý terénní útvar (zaniklá věž ?), odpovídá svým vzhledem spíše zaniklému hradu bergfritového typu než pravěkému hradišti.

Zvonice pochází z roku 1802. Pozdně barokní sloh. Malá čtvercová stavba. Zaoblená nároží zvonice. Vnitřek zvonice zaklenut kupolí. Ve zvonové nástavbě dva zvony. Na vrcholu dvouramenný kříž.