Turistické cíle v okolí obce Vráž

Muzeum sídlí v nejstarší berounském domě, Jenštejnském a sousedním domě čp. 88, přímo na hlavním Husově náměstí. Součástí expozice je také výstavní síň Konírna a Geopark Barrandien – expozice pod širým nebem ve dvoře domu.

Muzeum Výtopna Zdice, věnované především historickým železničním i silničním vozidlům, zřídila skupina nadšenců r. 2006 v areálu zdického nádraží. Bývalá výtopna zrušená r. 2002 leží v těsné blízkosti dálnice D5 asi 400 m od vlastního nádraží.

Hradiště bylo osídleno možná v období eneolitu, době halštatské i v raném středověku. Zachovaly se dva valy chránící kamenitou ostrožnu. Místo nabízí výhledy do krajiny.

Pískovcový náhrobek osazený v ohradní zdi. Datován v nápisu rokem 1675. Nákladný raně barokní náhrobek připomínající tragickou událost. Obdélníkový tvar završený výrazně vzepjatou profilovanou římsou. Zachován je v dobrém stavu. Památkově chráněn od r. 1967.

Tvrziště vodní tvrze, založené kolem roku 1400, pravděpodobně zbraslavským klášterem. Roku 1454 je již uváděna jako pustá. Zachovalo se nevýrazné tvrziště se zbytky příkopu na jihu a východě.

Zbytek příkopu tvrze na vršku Košík 2 km severovýchodně od Neumětel, která podle legendy patřila vladykovi Horymírovi, hrdinovi jedné z pověstí Aloise Jiráska. Postavena Běškovci z Neumětel v počátku 14. století, zanikla zhruba o sto let později.

Barokní zámek poprvé zmíněn jako hrad, založený Otakarem II. v r. 1265. Dobyt husity r. 1425. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek. Následovala přestavba barokní v 18. stol. Hrad byl střediskem kraje a sídlem královského purkrabího.

Nový židovský hřbitov založen někdy před rokem 1840. Nejstarší čitelné náhrobky jsou z roku 1839. Poslední pohřeb se zde konal roku 1985. Na okraji hřbitova je opravená márnice. Hřbitov je volně přístupný.

Postaven v l. 1728–1737 Kounici na místě tvrze z 15. stol. (autor A. Lurago). V l. 1840–1924 Schwarzenbergové, poté V. Palivec. V r 1948 znárodněn, byla tu rukavičkářská škola, internát pro učně, domov důchodců. Dnes opět v soukromých rukou.

Původně výšinné eneolitické sídliště, pak opevněná osada v mladší době bronzové, na akropoli vybudováno jednodílné hradiště v době halštatské a laténské, znovu využito a rozšířeno ve střední až mladší době hradištní.

Parní motorový mlýn čp. 81 byl postaven v roce 1868 (jiné prameny udávají až rok 1907). Mlynářem byl František Janoušek, po roce 1877 Václav Klatovský z Kyšic. Od ukončení provozu slouží objekt jako sklad. Od roku 1996 je budova památkově chráněná.

V letech 1799–1801 pražský měšťan Leopold Paul vystavěl zámek s prvky klasicismu a empíru. Roku 1950 zabaven státem a sloužil hlavně potřebám MNV. V roce 1992 zámek v rámci restitucí navrácen dědicům posledního majitele. Po změně několika majitelů začal současný majitel s rekonstrukčními pracemi.