Turistické cíle v okolí obce Herálec

Křížová cesta v podobě cihlových kapliček podle návrhu Antonína Theina z let 1903 – 1906 byla postavena jako součást poutního areálu na Křemešníku. Zdobili ji terakotové reliéfy Viktora Foerstera. V roce 1947 byly původní kapličky nahrazeny žulovými od Františka Řeháka, s obrázky Raimunda Ondráčka.

Křížový kámen v osadě Na Bahnech má z čelní strany nezvykle složitou, špatně dochovanou rytinu. Znázorňuje latinský kříž na trojstupňovém podstavci, dolní dva stupně jsou obdélné, nejvyšší zaoblený. Na prostředním stupni asi býval nápis – snad iniciály a datace. Neuvádí jej žádné dostupné zdroje.

Gotický žulový křížový kámen s letopočtem 1401 či 1491 je dle památkového katalogu jedním z nejstarších datovaných památek tohoto typu u nás. Na přední straně kamene jsou reliéfy kříže s rozšiřujícími se rameny, kopí, meče a bojové sekery. Vrytý nápis je dnes nečitelný. Chráněn od roku 1958.

Žulový křížový kámen o rozměrech 103 cm x 56 cm x 20 cm stojí na protržené hrázi zaniklého rybníka Kvášovec. Na čelní straně má vytesán plastický reliéf tlapatého kříže, dnes již téměř nečitelný český text a letopočet 1693. Dle pověsti se zde 24. června 1693 utopili dva bratři z Nových Bříští.

Pseudogotický zámek z poloviny 19. století je součástí hospodářského dvora nacházejícího se v centru Kvasetic.

Rondokubistická stavba postavena stavitelem Skorkovským dle projektu J. Dufka v roce 1924. Stavbu financovalo Stavební družstvo dělnických a rodinných domků pro Rantířov a okolí, založené na podporu českých rodin osídlujících německé vesnice v okolí Jihlavy. Za války přejmenována na Horácký dům.

Mladší ze dvou tvrzí ve Lhotici, založ. J. Dobrovítovským v pol.16.stol. V druhé pol.17.stol. patří Želivskému klášteru. V r. 1832 upravena na školu, dnes užívána k bydlení. Dochována bašta ze 16. stol. s nástavbou ze 17. stol. a klíčovými střílnami.

Tvrziště málo doložené tvrze na ostrůvku uprostřed zaniklého rybníka. V roce 1413 je uváděn Vacek ze Lhoty, jeho predikát je pravděpodobně jedinou zmínkou o zdejším panském sídle. V pramenech po roce 1413 se hovoří výlučně o vsi.

Mohutný hrad založený na poč. 14. stol., prvně písemně zmíněným majitelem Raimund z Lichtenburka, dále např. páni z Lipé. Poté přestavěný pozdně goticky, upravený renesančně i barokně. R.1869 zpustl po požáru. Od roku 1925 postupně rekonstruován.

Malinův dům v Havlíčkově Brodu (dříve nazýván Křenkovský) byl postaven koncem 15.stol. v období pozdní gotiky. V 16. stol. byl renesančně upraven a průčelí domu v barokním stylu pochází z let 1750-1760. Dům má ve vstupní síni - mázhauzu - výjimečnou pozdně gotickou hřebínkovou klenbu.

Opevnění města bylo vybudováno v l. 1310-50. Hradby s 4 baštami a 2 branskými věžemi byly dlouhé 1500 m, silné do 1 m. Před hradbami byl hluboký příkop. R. 1472 bylo opevnění zesíleno parkánovou hradbou s baštami. Švédové město přesto dobyli. Hradby byly později rozebírány na stavební materiál.

Objekt fary na místě středověké tvrze, původně obklopené vodními příkopy. Současná podoba je dána renesančními, barokními i klasicistními úpravami. Kulturní památka ČR.