Turistické cíle v okolí obce Úsobí

Podsklepená dvoupodlažní budova bývalé rychty v obci Věžnice byla postavena snad v 1. polovině 17. století. Vstupní prostor má charakter mázhauzu, který je v místním kontextu neobvyklý až vzácný. Budova během své existence sloužila různým účelům.

Lovecký zámek, který založili pravděpodobně Kounicové někdy po roce 1736. V roce 1768 Dominik Kounic postoupil zámek Josefu Widmannovi, jehož rodu patřil až do roku 1945, kdy byl zámek jako německý majetek zkonfiskován a přešel do rukou státu. Po privatizaci v roce 2000 v něm byl zřízen hotel, který tam je dodnes.

Pro lokalitu Zichpil jsou typické menší domky chudých řemeslníků z 80. l. 18. stol. - poč. 19. stol. Z roku 1785 pochází toleranční kostel. Od 60. l. 20. stol. byly domky bourány, zbytek chátral. V l. 2009 - 2012 byla provedena rekonstrukce Nápravníkova stavení, r. 2012 byl otevřen skanzen Zichpil.

Osada z roku 1733 s hospodářským dvorem patřící úsobskému panství. V roce 1810 Ignác Jan Rychlý nechal zbudovat v jihovýchodní části dvora klasicistní zámek, který sloužil především správě majetku. Posledními majiteli byli manželé Václav a Emilie Červených.

Kamenný sloup, snad ze 17. století, připomíná jedno z jihlavských popravišť. Čtyřboký dřík má zkosené hrany, na přední straně hlavice je erbovní štítek s reliéfem „limpy“ - sladovnického nástroje, používaného k rozhrnování, přerovnávání a uhlazování vrstvy vyklíčeného sladu při jeho sušení.

Barokní zámek postavil r. 1701 na místě zaniklé tvrze Augustin A. Schönowetz z Ungarswerthu. Od r. 1725 střídání majitelů, za Viléma Hohenzollerna r. 1925 pozemková reforma - zámek koupil V. Skřivan. Po r. 1948 zámek znárodněn, v majetku JZD (byty), postupně zchátral. Po r. 1989 vrácen v restituci.

Plochý kámen s odlomeným rohem a letopočtem 1507 na břevně.

Žulová barokní socha sv. Antonína Paduánského z roku 1753 od polenského sochaře Václava Morávka. Světec je oblečený v mnišském rouchu, v pravé ruce drží Ježíška a v levé knihu. Socha byla znehodnocena necitlivou opravou v 80. letech 20. století. Památkově chráněná je od května 1958.

Barokní plastika z první poloviny 18. století znázorňuje svatého Jana Nepomuckého v obvyklé podobě a s obvyklými atributy. Stojí na mohutném podstavci, v dolní části vydutém a zdobeném rostlinnými (akantovými) motivy. Tvoří jednu z dominant prostoru před zámkem. Památkově chráněná je od roku 1958.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1755. Stojí na čtyřbokém podstavci s rytými rámy. Postava světce v mírně nadživotní velikosti stojí na oblacích. Má tradiční podobu - kanovnické roucho s biretem na hlavě a svatozář tvořenou 5 zlatými hvězdami. Památkově chráněna od roku 1958.

Vrcholně barokní vápencová socha sv. Jana Nepomuckého z doby mezi lety 1720 až 1730. Postava světce je v životní velikosti, oblečená je v typické kanovnické roucho, na hlavě má biret. Socha byla značně zvětralá, proto v letech 2016 – 2017 prošla rekonstrukcí. Památkově chráněná je od roku 1958.

Barokní pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1743 od Václava Viktora Morávka. Světec je v životní velikosti, v obvyklé podobě s obvyklými atributy. Napravo má anděla držícího kříž, tři andělíčci po levé straně drží kartuši s reliéfem Madony. R. 2011 poškozeno, renovováno O. Marcinem r. 2012.