Turistické cíle v okolí obce Dolní Město

Románsko-gotický kostel sv. Víta je jediný stavební pozůstatek městyse Zahrádka zatopeného vodami nádrže Švihov na Želivce. Kostel s barokními úpravami v péči NPÚ zpřístupňován příležitostně. Zachovány gotické nástěnné malby. Socha faráře Josefa Toufara připomíná jeho působení v letech 1940-1948.

Renesanční hřbitovní kostel na místě starší gotické stavby z 13. století. Poprvé uváděn roku 1538. Hřbitov u kostela je zmiňován na konci 16. století. Během let byl kostel zvýšen a interiér zaklenut renesanční žebrovou hvězdicovou klenbou, byla přistavěna severní síň s patrem a oratoř v lodi.

Gotický žulový křížový kámen s letopočtem 1401 či 1491 je dle památkového katalogu jedním z nejstarších datovaných památek tohoto typu u nás. Na přední straně kamene jsou reliéfy kříže s rozšiřujícími se rameny, kopí, meče a bojové sekery. Vrytý nápis je dnes nečitelný. Chráněn od roku 1958.

Žulový křížový kámen o rozměrech 103 cm x 56 cm x 20 cm stojí na protržené hrázi zaniklého rybníka Kvášovec. Na čelní straně má vytesán plastický reliéf tlapatého kříže, dnes již téměř nečitelný český text a letopočet 1693. Dle pověsti se zde 24. června 1693 utopili dva bratři z Nových Bříští.

Pseudogotický zámek z poloviny 19. století je součástí hospodářského dvora nacházejícího se v centru Kvasetic.

Terénní pozůstatky po hradu, který byl pravděpodobně bergfritového typu. Poprvé se připomíná v pol. 14. st. Zanikl za husitských válek kolem r. 1420. R. 1457 se již uvádí jako pustý. Dochovány výrazné nerovnosti po budovách jádra, valy a příkopy.

Původně gotický hrad ze 14. stol. přestavěn renesančně, upraven barokně. Po smrti Jana z Říčan a z Ledče (r. 1488) patřil Mikuláši Trčkovi z Lípy, po něm Burian Trčka a po jeho smrti připadlo Markétě z Říčan. Naposledy obnoven po požáru r. 1879. Hrad postupně prochází rekonstrukcí.

Nad Vlastějovicemi se tyčí do výše 525 metrů n. m. kopec Fialník. Pramen vyvěrající z nitra kopce, protkaného žilou vápence, mívá podle rozborů minimum dusičnanů.

Mladší ze dvou tvrzí ve Lhotici, založ. J. Dobrovítovským v pol.16.stol. V druhé pol.17.stol. patří Želivskému klášteru. V r. 1832 upravena na školu, dnes užívána k bydlení. Dochována bašta ze 16. stol. s nástavbou ze 17. stol. a klíčovými střílnami.

Tvrziště gotické tvrze ze 14. století. Jediný známý držitel je Markvart, sídlící zde kolem roku 1400. Kdy a jak tvrz zanikla, prameny neuvádějí. Dochováno trojúhelníkové jádro, valy a příkopy na ostrohu nad Želivkou.

Tvrziště málo doložené tvrze na ostrůvku uprostřed zaniklého rybníka. V roce 1413 je uváděn Vacek ze Lhoty, jeho predikát je pravděpodobně jedinou zmínkou o zdejším panském sídle. V pramenech po roce 1413 se hovoří výlučně o vsi.

Mohutný hrad založený na poč. 14. stol., prvně písemně zmíněným majitelem Raimund z Lichtenburka, dále např. páni z Lipé. Poté přestavěný pozdně goticky, upravený renesančně i barokně. R.1869 zpustl po požáru. Od roku 1925 postupně rekonstruován.