Turistické cíle v okolí obce Dolní Město

Kostel sv. Václava raně gotického původu postaven před r. 1207 ve tvaru kříže, r. 1569 přestavěn renesančně a r. 1735 rozšířen o dvě boční lodi. Věž o výšce 35 m má typické dřevěné patro v podobě středověkého podsebití. Mobiliář převážně barokní, za oltářem barevná okna podle Maxe Švabinského.

Kostel sv. Víta je gotický, prvně zmíněn v r. 1347. Prošel mnoha úpravami, zvláště v období baroka. Umístěn pod hradem Lipnice, v zástavbě malého města.

Románsko-gotický kostel sv. Víta je jediný stavební pozůstatek městyse Zahrádka zatopeného vodami nádrže Švihov na Želivce. Kostel s barokními úpravami v péči NPÚ zpřístupňován příležitostně. Zachovány gotické nástěnné malby. Socha faráře Josefa Toufara připomíná jeho působení v letech 1940-1948.

Renesanční hřbitovní kostel na místě starší gotické stavby z 13. století. Poprvé uváděn roku 1538. Hřbitov u kostela je zmiňován na konci 16. století. Během let byl kostel zvýšen a interiér zaklenut renesanční žebrovou hvězdicovou klenbou, byla přistavěna severní síň s patrem a oratoř v lodi.

Poutní místo se studánkou a kaplí Nejsvětější Trojice pod vrchem Šafranice je od 18. stol. vyhledáváno pro údajné léčivé účinky zdejší vody. Kamenná kaple nahradila r. 1868 původní dřevěnou. Dvakrát ročně se zde koná pouť.

Žulový křížový kámen o rozměrech 103 cm x 56 cm x 20 cm stojí na protržené hrázi zaniklého rybníka Kvášovec. Na čelní straně má vytesán plastický reliéf tlapatého kříže, dnes již téměř nečitelný český text a letopočet 1693. Dle pověsti se zde 24. června 1693 utopili dva bratři z Nových Bříští.

Gotický žulový křížový kámen s letopočtem 1401 či 1491 je dle památkového katalogu jedním z nejstarších datovaných památek tohoto typu u nás. Na přední straně kamene jsou reliéfy kříže s rozšiřujícími se rameny, kopí, meče a bojové sekery. Vrytý nápis je dnes nečitelný. Chráněn od roku 1958.

Pseudogotický zámek z poloviny 19. století je součástí hospodářského dvora nacházejícího se v centru Kvasetic.

Terénní pozůstatky po hradu, který byl pravděpodobně bergfritového typu. Poprvé se připomíná v pol. 14. st. Zanikl za husitských válek kolem r. 1420. R. 1457 se již uvádí jako pustý. Dochovány výrazné nerovnosti po budovách jádra, valy a příkopy.

Původně gotický hrad ze 14. stol. přestavěn renesančně, upraven barokně. Po smrti Jana z Říčan a z Ledče (r. 1488) patřil Mikuláši Trčkovi z Lípy, po něm Burian Trčka a po jeho smrti připadlo Markétě z Říčan. Naposledy obnoven po požáru r. 1879. Hrad postupně prochází rekonstrukcí.

Nad Vlastějovicemi se tyčí do výše 525 metrů n. m. kopec Fialník. Pramen vyvěrající z nitra kopce, protkaného žilou vápence, mívá podle rozborů minimum dusičnanů.

Mladší ze dvou tvrzí ve Lhotici, založ. J. Dobrovítovským v pol.16.stol. V druhé pol.17.stol. patří Želivskému klášteru. V r. 1832 upravena na školu, dnes užívána k bydlení. Dochována bašta ze 16. stol. s nástavbou ze 17. stol. a klíčovými střílnami.