Turistické cíle v okolí obce Horní Krupá

Letecký trasový maják sloužil ve 30. letech 20. století k navádění letadel při nočních letech z Prahy do Brna a Bratislavy. Zachována je obvodová část strojovny a 16 m vysoká ocelová věž s plošinou na světla.

Zámek postaven r.1709 v barokním stylu. V l.1862–64 rozšířen, přistavěna věž a přestavěn novogoticky. Po r.1990 zámek v restituci navrácen potomkům posledního majitele a ti jej prodali. Nyní je v zástavě u banky a obec Libice chce zámek odkoupit.

Lípa na Lipce je významný památný strom, který tvoří vedle zámku výraznou dominantu vsi Lipka na Železnohorsku. Stáří stromu je odhadováno na 800 let. Svým věkem a rozměrem se řadí mezi 5 nejvzrostlejších lip malolistých v ČR. Z původních 3 mohutných kmenů se dochovaly pouze dva.

Tvrz byla prvně zmiňována r. 1303, kdy byl majitelem vladyka Prošík. V 15 stol. v držení mj. Kustošů ze Zubří, v pol. 16. stol. byla Janem Kustošem renesančně přestavěna. R. 1754 v majetku J. A. Auersperga jenž zadal další stavební úpravy. Po r. 1989 vrácena dědicům a prodána do soukr. vlastnictví.

Mohutný hrad založený na poč. 14. stol., prvně písemně zmíněným majitelem Raimund z Lichtenburka, dále např. páni z Lipé. Poté přestavěný pozdně goticky, upravený renesančně i barokně. R.1869 zpustl po požáru. Od roku 1925 postupně rekonstruován.

Dřevěný lovecký zámeček v alpském slohu vystavěn kolem roku 1864 knížaty Auerspergy na katastrálním území Horního Bradla. V okolí objektu se rozkládá cenná přírodní rezervace Polom. Zámeček je v soukromých rukou, opravený a není volně veřejnosti přístupný.

Patrový zámek postaven jako pozdně renesanční Janem Benedou z Nečtin a na Vilímově roku 1687. Později upravován Augustinem Norbertem Voračickým z Paběnic. Po roce 1827 byl zámek rozšířen a přestavěn. Po rekonstrukcích v roce 2018 zpřístupněna expozice Fr. L. Riegera a Fr. Palackého.

Malinův dům v Havlíčkově Brodu (dříve nazýván Křenkovský) byl postaven koncem 15.stol. v období pozdní gotiky. V 16. stol. byl renesančně upraven a průčelí domu v barokním stylu pochází z let 1750-1760. Dům má ve vstupní síni - mázhauzu - výjimečnou pozdně gotickou hřebínkovou klenbu.

Mariánský sloup v Přibyslavi, monumentální dílo místního rodáka Romana Podrázského z roku 1998.

Mariánský sloup na náměstí T. G. Masaryka postaven v roce 1890 kamenickým mistrem Slejškou. Vrcholová socha Panny Marie je z hořického pískovce. Sloup s dekorativní hlavicí je ze žuly, stejně jako hranolový podstavec pod ním. Sloup restaurován v roce 1996.

Opevnění města bylo vybudováno v l. 1310-50. Hradby s 4 baštami a 2 branskými věžemi byly dlouhé 1500 m, silné do 1 m. Před hradbami byl hluboký příkop. R. 1472 bylo opevnění zesíleno parkánovou hradbou s baštami. Švédové město přesto dobyli. Hradby byly později rozebírány na stavební materiál.

Morový barokní sloup, zvaný také mariánský, byl postaven neznámým autorem přibližně v období 1702-1717. Budování sloupů bylo rozšířeným způsobem manifestace křesťanské víry zejména v obd. 17. a 18. stol. Sloupy se stavěly často jako díkuvzdání Panně Marii za ukončení moru či jinou významnou pomoc.