příroda, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Homole u Panny
8 m vysoká vypreparovaná část lávového příkrovu ve tvaru hřibu vzniklá nestejnoměrným zvětráváním bazanitu, je tvořena dvěma výlevy – spodní je pórovitější a více zvětralý (tenká „noha hřibu“), na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.
ostatní - palác, dům, zřícenina, nepřístupno, Ústecký kraj, Teplice
Umělá zřícenina, budovaná po roce 1805 jako společenské centrum lázeňského souměstí s využitím netradičního materiálu. Chátrání po roce 1945 přešlo v devastaci po roce 1990.
sakrální památky - socha, monument, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Velké Březno
Barokní sloup na členitém podstavci s dochovanými zbytky sochařské výzdoby. Do Valtířova byl převezen na přelomu 60. a 70. let 20. století. Původně stál v jedné ze vsí, zatopených Nechranickou přehradou. Sochy, které stávaly na rozích podstavce, zmizely neznámo kam.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Petrovice
Vrch Špičák leží v centru přírodního parku Východní Krušné hory. Pod vrcholem stávala turistická chata, zdnes v ruinách. Na východním úpatí puklinová jeskyně. Na loukách na úpatí rostou chráněné rostliny, z vrchu je široký kruhový rozhled.
ostatní - palác, dům, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Novogotická budova z l. 1893–5 sloužila do r. 1932 jako sídlo ředitelství největšího chemického podniku v českých zemích. Od té doby sídlo výzkumného ústavu. Uvnitř dochovány pův. interiéry schodišťové haly a zasedací místnosti s malbami J. Reinera.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Ústecký kraj, Krupka
První zmínka o tvrzi pochází z r.1443. Kruhové tvrziště o průměru 23 až 24m, na něm obdélná budova. Počet pater budovy neznámý. Sklepy byly valeně zaklenuty.Tato podoba byla až do r.1883. Pak veškeré dochované zdivo sneseno a sklepy zasypány.
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Krupka
Prohlídková štola Starý Martin leží v krušnohorské stráni nad městem Krupka. Zpřístupňuje ukázku nejdelší žíly cínové rudy na našem území a způsobu její těžby. Vstupní objekt leží u silnice na Horní Krupku a horský hřeben. Od r. 2019 památka UNESCO.
Zřícenina gotického hradu ze 14. stol., rozšířeného v 16. stol. Václavem Popelem z Lobkowicz. Za třicetileté války zpustošen, od 17. stol. opuštěn. Romanticky upraven v 19. stol. na výletní místo.
Rozhledna postavená roku 2009 na vrchu Sedlo, vystupujícím z horní obytné části Střekova (někdejších Novosedlic) poskytuje zajímavé výhledy na téměř celé město. Kombinovaná stavba s vnějším schodištěm nahradila válečnou protileteckou pozorovatelnu.
Střížovický vrch patří do fytogeografického okresu Lounsko-labské středohoří. Je charakterizován svažitým reliéfem v pahorkatinném vegetačním stupni, relativně teplým klimatem a dlouhodobým zemědělským využíváním.
Pravděpodobně královský hrad střežící labskou cestu připomínán 1283. Počátkem 17. století přestavěn na zámek, 1814 opuštěn, 1895 na jeho místě postavena vila. Po roce 1945 mateřská škola, dnes sídlo soukromé firmy. Zachovány zbytky hradeb a kamenný most.
sakrální památky - židovské památky, zaniklý, nepřístupno, Ústecký kraj, Teplice
Monumentální stavba postavená v kombinaci novorenesance a byzantského slohu v letech 1881–1882 dle projektu W. Stiassnyho a H. Rudolpha na hřebeni mezi kostelem sv. Bartoloměje a dnešní obchodní akademií. Uzavřena r. 1938, vypálena a zbořena místními nacisty v březnu 1939. Připomíná ji památník.
Škvárovník
