Turistické cíle v okolí obce Ústí nad Labem-Mojžíř

Kostel z let 1573–74, postavený v goticko-renesančním stylu. Sloužil jako církevní centrum velkobřezenského panství. V letech 1780–83 pozdně barokně upraven (sakristie, oratoř). Po roce 1945 zpustl, od roku 1970 dvakrát opravován.

Původně gotický, po vypálení Švédy barokně přestavěný kostel zcela zničen při požáru města r. 1749. Nově vybudován pozdně barokně v letech 1754-1778, ale zrušen Josefem II. Využíván jako skladiště, znovu vysvěcen r. 1878. Po další opravě v letech 1975-1992 slouží jako filiální při děkanství Děčín I.

Barokní kostel s vysokým, dvouvěžovým průčelím tvoří výraznou dominantu obce. Kostel byl postaven r. 1712 po velkém požáru obce, při kterém shořel i starší kostel. Nový kostel dala postavit hraběnka Adelhaida Thunová, stavitelem byl A. Achciger. Na přelomu 60. a 70. let 20. stol. byl kostel opraven.

Původní pozdně gotický kostel přestavěn r.1798 do dnešní barokní podoby. Kostel s obdélníkovou lodí a s trojboce uzavřeným gotickým kněžištěm s opěráky na nárožích. Při západním průčelí hranolová věž.

Zřícenina věže je posledním zbytkem kostela, připomínaného poprvé 1374 a zbořeného v polovině 18. stol. Větší část věže se zřítila 1. 12. 2002.

Přírodní rezervace Kozí vrch. Jde o dominantní skalnatý masiv, trachytový kopec s významnými teplomilnými lesními porosty a květenou na ploše 36,86 ha. Chráněn již od r. 1983 a od r. 1993 součástí CHKO (chráněné krajinné oblasti) České středohoří.

Stavbu zámku v Březnici zahájili pánové z Bünau počátkem 17. století. Roku 1603 bylo dokončeno dnešní západní křídlo, zvané starý zámek. Novější část se čtyřmi nárožními věžemi pochází z 18. století, současnou podobu získala v následujícím věku. Po devastaci v 90. letech obnoven pro potřeby NPÚ.

Zámek vystavěný r. 1708 Ignácem Vratislavem z Mitrovic. Přestavěn r. 1745. Od r. 1931 vlastnilo zámek město Ústí n.L. Ve 2.pol. 20.stol. sloužil zámek potřebám státního statku. Dnes ve velmi zchátralém stavu.

Křížek zde byl postaven již r. 1835, původně zde byl dřevěný kříž bez figury Krista. Podle záznamů jej měl nechat postavit správce Krüpfer. Později, někdy před r. 1939, byl kříž nahrazen novým, zřejmě železným, s figurou Krista. Postupně zchátral. Obnoven r. 2011 z Fondu Pavly a Petra Redlichových.

Nevelký hrad neznámého založení i jména nad obcí Leština. Zřejmě šlo o malý vojenský objekt, který sloužil k ochraně panství litoměřické kapituly ve 14. století a později pravděpodobně přešel do vlastnictví pánů z Vartemberka.

Skromné pozůstatky po hradu. Podle nálezů existoval ve 2. pol. 13. st., zanikl snad během 14. st. Dochován zlomek hradeb a torzo objektu neznámého účelu. Ze zbytků zdiva postavena r. 1699 na vrcholu dosud stojící zvonice.

Zámek byl stavěn v letech 1738–1752 jako jezuitská rezidence a jako její autor je uváděn Kilián Ignác Dientzenhofer. Kolem roku 1872 došlo k úpravám, kdy byla původní mansardová střecha nahrazena střechou plošší.