Turistické cíle v okolí obce Ústí nad Labem-Mojžíř

Telekomunikační stožár vybudovaný v roce 2009, zkolaudován v březnu 2010. Výška je 30 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 20 metrů. Rozhledna je přístupná zdarma a bez časového omezení.

Radnice byla v Chabařovicích postavena roku 1606, kdy patřily královskému městu Litoměřice. Roku 1697 s celým městečkem vyhořela, o dva roky později obnovena, několikrát dále upravována. Dnes sídlo knihovny, malého muzea a zájmových organizací.

Jediná na původním místě zachovaná konstrukce řetězového mostu na území ČR z let 1829-1831 o délce téměř 30 metrů. V jejím sousedství tunýlek v zámecké skále z let 1808-1810, usnadňující přístup z centra města do zrekonstruované jižní zahrady pod zámkem.

Památník s bohyní Niké postavený podle návrhu P. Nobileho v roce 1837 na počest hrdinného boje ruských vojsk proti napoleonskému sboru generála WanDamma dne 29. - 30. 8. 1813 v bitvě u Chlumce a Přestanova.

Objekt ze 16. století, přestavěný roku 1615, uzavírá soubor renesančních zámků, domů a kostela. Zevně pozoruhodný panelovaný západní štít, tesaná ostění oken v patře. Sklepy, přízemí a schodiště do patra klenuté, patro plochostropé. Dnes soukromé obydlí.

Zaniklé panské sídlo, ves a kostel jihozápadně od centra dnešní Tisé bylo postaveno zřejmě v polovině 16. století pro jednoho z příslušníků rozvětvené rodiny von Bünau. Zaniklo za třicetileté války, poslední zbytky roku 1888.

Protáhlý vrch sopečného původu s ostrým vrcholovým hřebenem, čtvrtý nejvyšší vrchol Českého středohoří. Vrcholové partie i části svahů s pralesovitým porostem jsou od roku 1968 Národní přírodní rezervací. Skalní výstupy s dalekými výhledy.

Kamenný jednoobloukový most s dlouhými nájezdy, vynucenými značným výškovým rozdílem mezi oběma břehy Červeného potoka. Vznikl v Čermné u Libouchce v první polovině 18. století pravděpodobně současně se sousedním kostelem. Obnoven r. 1998.

8 m vysoká vypreparovaná část lávového příkrovu ve tvaru hřibu vzniklá nestejnoměrným zvětráváním bazanitu, je tvořena dvěma výlevy – spodní je pórovitější a více zvětralý (tenká „noha hřibu“), na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.

Barokní sloup na členitém podstavci s dochovanými zbytky sochařské výzdoby. Do Valtířova byl převezen na přelomu 60. a 70. let 20. století. Původně stál v jedné ze vsí, zatopených Nechranickou přehradou. Sochy, které stávaly na rozích podstavce, zmizely neznámo kam.

Mariánský sloup postavený roku 1708. Doloženo datem vysekaným na severní straně podstavce, dále na podstavci znak jezuitského řádu a monogram IHS (Ježíš je náš společník). Staviteli byli jezuité z Liběšické rezidence.

V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.