Turistické cíle v okolí obce Koštov

Barokní stavba na místě staršího předchůdce, zasvěceného sv. Mikuláši (1352, věž 1383). Ten poškozen za husitských bouří i třicetileté války. Nová loď a presbytář dokončeny 1717, do roku 1741 bohatě vybaven. Poslední úpravy 1892 (zejména portál).

Stavba z let 1898-1906 podle plánů Pietra Bigaglia z Benátek, jako kopie benátského kostela Santa Maria dell´Orto na objednávkou rodiny Clary-Aldringenů. Věž vysoká 33 m má otevřenou zvonici s benátskou římsou, střechu zdobí dvojitý benátský kříž.

Na místě pozdněgotického předchůdce byl v letech 1701–06 postaven barokní chrám obvyklé jesuitské disposice podle projektu Giulia a Octavia Broggiových. Kolem něj zřízen ambit se sedmi hranolovými kaplemi, uvnitř studniční kaple. Ve správě jesuitů.

Goticko-renesanční kostel postavil s využitím zdiva románské baziliky v letech 1549-68 Volf z Vřesovic. Dnešní stav je výsledkem novogotické přestavby z poč. 18.stol. Od roku 1950 slouží potřebám pravoslavné církve.

Novogotický kostel byl postaven městem Šanov v l. 1862-1877 podle plánů arch. Heinricha von Ferstela, předního vídeňského architekta. Stavba filiálního kostela byla krom pozemku financována z darů a dobrovolných sbírek. Samostatným farním kostelem od r. 1892. Kostel je zasvěcen sv. Alžbětě Durynské.

Pozdně gotický kostel (1518), upravovaný a rozšiřovaný před třicetiletou válkou. Uvnitř nejstarší dochované zpodobnění Martina Luthera na českém území.

Bohatě zdobený raně barokní milešovský kostel nechal v letech 1675–80 postavit Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic podle projektu Antonia della Porta z roku 1669. Úpravy v 18. a 19. století, po roce 1945 devastace kostela i okolí.

Na místě středověkého kostela byla v letech 1687–91 postavena raně barokní stavba. Dnešní podoba klasicistní z poloviny 19. století. Pozoruhodná mříž u vstupního průčelí, vykovaná kolem roku 1760. Areál dotváří bývalý hřbitov a fara.

Původně luteránský kostel postaven po roce 1579 v dominantní poloze na hraně svahu nad levým břehem Labe. Úpravy 1643, 1820. Jednolodní stavba orientovaná k východu, s věžicí za západním štítem. Od 19. stol. vyhledávaný turistický cíl.

Postaven 1861–1864 jako novorománská cihlová trojlodní basilika s hranolovou věží v boku průčelí na vysoké kamenné terase pro teplickou evangelickou obec a lázeňské hosty augšpurské konfese, např. saského krále Bedřicha Viléma IV.

Původně snad gotický kostel, připomínaný poprvé 1363 jako farní, prošel důkladnou pozdně barokní přestavbou roku 1788. Součást areálu hřbitova ohrazeného kamennou zdí, v níž je vetknuta zděná zvonice. Po roce 1945 zchátral, dnes vyrabovaný a nepřístupný.

Špitál a kostel svatého Ducha zřídilo město pravděpodobně po husitských válkách, poprvé se připomíná roku 1454. Současná podoba kostela z poloviny 16. století, bývalého špitálu z 19. století. Po roce 1945 zpustl, v nedávné době opraven.