Turistické cíle v okolí obce Ústí nad Labem-Střekov

Novogotická vila Pfaffenhof (lidově Fafák) postavená na místě vinařské kaple svatého Mikuláše ze 14. století, zrušené za Josefa II. Po roce 1945 zchátrala, započatá oprava po roce 1990 (nové stropy) nedokončena, volně přístupný objekt pracuje k rozpadu.

První samostatná realizace architekta Josefa Mockera vznikla v letech 1870–1871 v tehdejších lázních sv. Josefa pro hraběnku Franziscu von Waldstein-Wartenberg. Později sídlo děčínských Thunů, po roce 1945 sociální ústav.

Hrad založen na přelomu 14. a 15. stol. pány z Těchlovic, zanikl poč. 16. stol. Zachovány jen zbytky základů.

Zaniklý hrad Vraty, nazývaný též Rattenstein, dnes nevykazuje žádné pozůstatky. Název hradu se odvozuje od zprávy, kterou zmiňuje A. Sedláček, v níž se píše o věně Kačmy z Rechenburka na Vratech.

Národní přírodní památka leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Evropsky významná pro charakteristický sloupovitý rozpad čediče. Odkryta náhodně při stavbě železniční trati do Ústí nad Labem, koncem 19. stol.

Čtyřboký vyhlídkový pavilon byl postaven Okrašlovacím spolkem v Děčíně v letech 1890-1902, na vrcholu stavby socha Bohemie (Čechie) z r. 1866. Stojí na místě zvaném Šibeniční vrch, neboť se zde kdysi nacházelo městské popraviště.

Zámek byl přestavěn za starší tvrze ve druhé pol. 17. stol. Janem, svobodným pánem de la Coronou. Před zámkem stojí kamenné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (1726) a sv. Donáta (1748).

Komplex jednokřídlé zbrojnice a trojkřídlých dělostřeleckých kasáren vznikl v letech 1782–84. Zbrojnice nese jako jediný vojenský objekt Terezína ještě rokokové prvky. Od počátku 90. let 20. století oba objekty bez využití chátrají.

Železniční most přes Labe v Ústí nad Labem vznikl jako náhrada původního kombinovaného mostu z roku 1874. Přes řeku převádí dvojkolejnou trať a lávku pro pěší.

Smíšená konstrukce železničního mostu přes Labe, Ploučnici (příhradové konstrukce na kamenných pilířích) a přilehlé inundační území (kamenné obloukové klenby). Most postaven r. 1867, konstrukce nad Ploučnicí vyměněna r. 2006, konstrukce nad Labem r. 1895, 1976, poslední výměna je v plánu na r. 2013.

Bývalý železniční tunel (cca 300 m) vedl trať Rakouské severozápadní dráhy pod historickým centrem města. Důvodem pro jeho stavbu byla tehdejší hustá zástavba na pravém břehu Labe. Provozu přestal sloužit po přeložce trati roku 1958, dnes je využíván sklad a garáže.

Žernosecké či Píšťanské jezero vzniklo jako antropogenní jezero zatopením bývalé pískovny, resp. lomu na štěrkopísek po ukončení těžby v letech 1952–1977. Leží na Litoměřicku mezi obcemi Píšťany, Velké Žernoseky a Žalhostice na pravém břehu Labe a slouží převážně rekreaci.