Turistické cíle v okolí obce Ústí nad Labem-Střekov

Zbytky zdiva hradu, založeného zřejmě v pol. 14. st. Vartemberky, poté patřil po r. 1378 Škopkům z Dubé a v l. 1401–1465, kdy je uváděn naposledy, opět Vartemberkům. Patrné zbytky předhradí a jádra s valy, příkopy a zbytkem nároží paláce.

Zaniklá gotická tvrz stávala na severovýchodě obce. Polovina vsi (a později i celá ves) Velemín patřila Kaplířům ze Sulevic, kteří ji i s tvrzí prodali až ke konci 15. století. Druhá polovina vsi patřila nejdříve klášteru sv. Jiří na Pražském hradě.

Takzvaný zámek ve Velemíně byl pravděpodobně spíše vrchnostenským dvorem s velkou obytnou budovou pro jeho správce. V současné podobě pochází z 18. století, některé detaily možná zachovány ze starší stavby. Po roce 1990 zpustl, v posledních letech proběhly některé zajišťovací práce.

Největší nefortifikační objekt Terezína vyplňuje severovýchodní roh Hlavní pevnosti. V letech 1782–83 vznikla budova tzv. španělského typu kolem tří nádvoří s arkádovými ochozy.

Zámek postaven r. 1842 - 1854 za Karla Chotka podle plánů vídeňského stavitele Foerstera. R. 1885 podle návrhu drážďanského architekta Fleischera přestavěn do novorenesanční podoby. Součástí zámeckého areálu je cenný přírodně krajinářský park.

Hrádek neznámého názvu a data vzniku i zániku. V 70.–80. letech 20. stol. archeologický průzkum, nálezy mincí, kovových předmětů a keramiky ze 13.–15. stol. Ostrožna přerušená nejméně třemi příkopy poškozena lesní cestou ve 20. letech 20. stol.

Zámek postaven v 1. pol. 18. stol. v severní části bývalého dvora s tvrzí v době, kdy statek byl v majetku dcery Filip Zikmund z Dietrichsteina Ernestiny, provdané za Ferdinanda Bonaventuru z Harrachu. Dnes patrová budova s mansardovou střechou.

V r. 1251 dvorec cisterciáckého kláštera Altzelle v Míšni a započto s pěstováním vína a hloubením sklepů. V r. 1543 doložena tvrz a v 17. stol. za Jana Hartvíka z Nostic, postavena střední část zámku. Koncem 18. stol. přistavěna jednopatrová křídla.

Kamenná rozhledna se dvěma plošinami vysoká 19 m postavena v roce 1930 horským spolkem České Švýcarsko. Na horní ochoz vede 81 schodů. V roce 1997 zrekonstruována.

Zámek přestavěli v letech 1656–1658 litoměřičtí dominikáni ze starší tvrze, údajně poškozené požárem. Později byl zámek těsně před druhou světovou válkou empírově upraven.

Dvůr Velvěty je poprvé uveden roku 1333, samotná tvrz však je poprvé zmíněna až r. 1546. Sídlo existovalo ještě za Aldringenů r. 1652. V místě tvrze byl r. 1744 postaven barokní Panský dvůr. Dnes je v rekonstruovaném dvoře restaurace a kanceláře.

Vetruše, místo opředené mnoha pověstmi o místě bývalého ústeckého hradu bylo nejspíše jen městským popravištěm. Dnes zde stojí nově zrekonstruovaný objekt s vyhlídkovou věží, postavený r. 1897 Ústeckým horským spolkem podle projektu Alwina Köhlera.