Turistické cíle v okolí obce Železná

Kladenský evangelický kostel zbudován roku 1895 v barokizujícím stylu. Roku 1905 v zadní části sboru přistavěna fara a sborový sál. Roku 1911 v kostele postavena kruchta a zakoupeny varhany.

Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 1. poloviny 14. století. Kostel byl spolu s obcí vypleněn a vypálen za třicetileté války v roce 1634 Švédy. Do nynější barokní podoby byl přestavěn v letech 1688-90.

Dominantní, vrcholně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z let 1730-1733 a byl postaven nejspíše podle plánů K. I. Dienzenhofera. K obdélné lodi přiléhá čtvercový presbytář se zkosenými rohy a hranolová věž v západním průčelí. Většina vntřního zařízení pochází z doby stavby.

Farní kostel kostel je prvně připomínán až v 2. polovině 14. století. Původně gotický kostel byl po třicetileté válce v letech 1682–1684 opraven, v r. 1777 byl barokně upraven. Kostel je jednolodní, s krátkým trojbokým presbytářem. K severní straně presbytáře je připojena hranolová věž.

Kostel Narození Panny Marie byl postaven J. Schödlem v letech 1747–48 na místě zbořeného gotického kostela. V roce 1842 zde měl svatbu Karel Jaromír Erben, který si bral Barboru Mečířovou ze Žebráka. Rekonstrukce kostela proběhla v 90. letech 20. stol.

Novorománský kostel Narození Panny Marie v Hýskově z r. 1850 je jednolodní obdélná stavba s polygonálně ukončenou sakristií na východě. Hlavní oltář pochází z r. 1860, varhany z r. 1846. Po úpravě z r. 1904 prováděny jen nahodilé opravy, chátrající stavba využívána minimálně.

Kostel postaven podle návrhu ing. J. Novotného. Základní kámen nového kostela posvěcen roku 1931. Kostel novodobý s věží v průčelí, plochostropý. Na průčelí umístěn reliéf Krista od Jaroslava Volfa.

Barokní kostel Povýšení sv. Kříže vznikl nad původní gotickou hradní kaplí sv. Kateřiny r. 1724 při přestavbě hrabětem z Valdštejna. Při hloubení základů byl v zemi nalezen kříž patrně z husitské doby, proto mu byl nový kostel zasvěcen. Kostel od r. 1857 farní, nyní filiální ve farnosti Beroun.

Původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století. V letech 1733–36 upraven presbytář, v roce 1859 věž. Hlavní oltář z roku 1710, oltářní obraz od J. Hellicha z roku 1875, sochy V. Levého a J. V. Myslbeka.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Gotická jednolodní stavba kostela prvně doložena r. 1380, opravována kolem r. 1822, pak v letech 1909-1910 a 1992. V západním průčelí dominantní mohutná hranolová věž s dlátovou střechou opatřenou dvěma dvojramennými kříži. Filiální kostel berounské farnosti.

Gotický kostel přestavěný v 1. třetině 18. stol. barokně, do r. 2008 farní. Orientovaná stavba s obdélnou plochostropou lodí se zaoblenými nárožími, odsazeným půlkruhem zakončeným presbytářem (uvnitř trojboký), osmibokou sakristií a hranolovou věží v průčelí. Mobiliář různorodý z 18. a 19. století.