Turistické cíle v okolí obce Měrunice

nebo vyberte

Měrunice

Ústecký kraj,  Teplice  (TP)
Nalezeno celkem 295 záznamů, 19 / 25 stran, vyhledáno za 0.23 sec
 pomník Hanse Kudlicha
448.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Kletečná
Jednoduchý pomník ve formě kamenného hranolu, nesoucího litinový jednoradličný pluh. U křižovatky pod vsí Kletečná připomíná zásluhy Hanse Kudlicha (1823–1917) na zrušení robotních povinností v habsburské monarchii.
 pomník obětem katastrofy na dole Döllinger
218.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Duchcov
Dne 10. 2. 1879 došlo v důsledku zanedbání zásad bezpečnosti těžby na dole Döllinger severně od Duchcova k průvalu teplických léčivých vod, při kterém zahynulo 21 horníků. Jejich pomník stojí v jižní části starého městského hřbitova.
 pomník Walthera von der Vogelweide
221.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Duchcov
Pomník z r. 1911, znovu instalovaný o 80 let později, připomíná německého středověkého básníka, který se podle některých spíše romantických teorií narodil v Duchcově. Autorem sochy básníka sedícího na kameni ve stínu stromu je vídeňský J. Scholze.
 Postoloprty
193.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Postoloprty
Štefan Jiří ze Šternberka na místě původní tvrze vystavět v r.1611 zámek. Ferdinand ze Schwarzenberka v l.1706–1718 ho přestavěl v barokním slohu. Po r.1768, do r.1790, generální oprava zámku.
 Přemyslův pomník
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Stadice
Pomník z r. 1841, vytvořený Josefem Maxem z podnětu hraběte Nostitze, připomíná pověst o povolání Přemysla k vládě v Čechách. Na kamenném podstavci s reliéfy spočívá pluh. Naproti přes silnici do Řehlovic stojí empirová budova bývalého hostince.
 Převýchovný tábor č. 29
290.0 m. n.m.
Erziehungslager Nummer 29, Štráfka
ostatní - palác, dům, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Horní Litvínov
Tábor 29 byl místem určeným k "převýchově" zaměstnanců hydrogenačního komplexu STW. Postavili jej v dubnu 1941 pro muže a později i pro ženy mezi hlubinným dolem Herkules a původní silnicí do Litvínova. Zničili ho britští letci nočním náletu 16.1. 1945, ale zachovaly se z něj zbytky staveb i požární nádrže.
 přírodní památka Koštice
167.0 m. n.m.
Koštický mokřad
příroda, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Koštice
Přírodní památka východně od obce Koštice. Důvodem ochrany jsou společenstva subhalofilních rostlin na podmáčených a rozvolněných stanovištích zaplavovaných luk s výskytem nejpočetnější populace ostřice černoklasé a dalších vzácných druhů.
 přírodní rezervace Číčov
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Libčeves
Původně sopečný vrch Číčov, je přírodní rezervací vyhlášenou 23. 5. 1951. Je porostlý travinnými společenstvími stepního charakteru, s hojným výskytem koniklece lučního českého. Geologické složení hornin odkrývají drobné lomy na úpatích kopce. Má rozlohu 7,2 ha.
 původní koryto řeky Bíliny
240.0 m. n.m.
voda, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Most
Zbytek původního koryta řeky Bíliny se nachází nedaleko mosteckého železničního nádraží. Tok říčky byl přeložen spolu s dopravními komunikacemi a inženýrskými sítěmi v 70. letech 20. století při bourání starého města Mostu.
 Radejčín
375.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Radejčín
Telekomunikační stožár vybudovaný v roce 2009, zkolaudován v březnu 2010. Výška je 30 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 20 metrů. Rozhledna je přístupná zdarma a bez časového omezení.
 Raná
420.0 m. n.m.
národní přírodní rezervace
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Raná
Raná je výrazná trojvrcholová hora (457 m n. m.) v západní části Českého středohoří. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá národní přírodní rezervace Raná. Raná je též centrem paraglidingu a sportovního létání. Nejkratší přístup ze stejnojmenné obce.
 Ressl
413.0 m. n.m.
Ryzel, Rössel, Ressel, Koňský vrch
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Most
Mostecký vrch Resl, vysoký 413 nad mořem, byl osídlen již ve středověku a první zmínka o zdejším dvoru pochází z roku 1290. Je nejzápadnějším kopcem Českého středohoří.