Turistické cíle v okolí obce Měrunice

Věžový vodojem sklárny Weinmann Werke, postavený v letech 1915–16, který zásoboval sklárnu technologickou vodou z řeky Bíliny. V r. 1945 byl vodojem napojen na přivaděč labské vody ze Zálezel. Je 43 m vysoký, ve výšce 30 m jsou nádrže o objemu 150 m3. V r. 1999 byl prohlášen kulturní památkou.

Zchátralý barokní hospodářský dvůr pražských arcibiskupů ze 17. století snad na místě areálu někdejší tvrze, doložené v 15. a 16. století. Nejpozoruhodnější částí je raně barokní špýchar, v jehož štítě je vložen erb stavebníka, s obytnou budovou.

Zchátralý zámek, který byl vybudován někdy po roce 1628 na místě původní tvrze bratry Volfem Illburkem a Vilémem z Vřesovic. V l. 1735–1736 dal Ludvík Jiří z Badenu zámek dostavět. Dnes prochází postupnou rekonstrukcí.

Kamenná vyhlídková věž v romantickém slohu na vrcholu Hněvína pochází z r. 1900. Stojí na místě gotického hradu, který byl v 17. století zbořen. Roku 1906 doplněna restaurací. Věž celoročně přístupná.

Barokní výklenková kaple pochází ze 17. století. Byla postavena v době, kdy obec patřila k panství rodu Dietrichsteinů. Od roku 1958 patří kaplička mezi chráněné kulturní památky ČR.

Slovanské opevněné hradiště z období 9.–12. století. Nachází se na ostrožne v nadmořské výšce 230 m n. m. nad obcí Zabrušany na Teplicku. Významné archeologické naleziště.

Starou tvrz v Žichově vlastnili pravděpodobně vladykové ze Žichova, příslušníci nižší šlechty. Písemně jsou zmíněni v letech 1239 až 1251, dále roku 1341 a 1358. Stud ze Žichova byl dokonce norimberským purkrabím. Můžeme se domnívat, že jim tvrz patřila spolu s vesnicí.

Židovské ghetto vzniklo v Postoloprtech snad roku 1692 na východním okraji města. Tvořila ho jediná slepá ulice (dnes Mánesova), podél které stálo 11 domků, později synagoga, špitál a škola s rituální lázní (mikve). Po roce 1945 četné demolice.

V pořadí třetí židovský hřbitov v Lounech byl založen v letech 1874–1875 a z těchto let pocházejí i nejstarší náhrobky. Obřadní síň v postavená v eklektickém stylu s maurskými okny byla na přelomu 20. a 21. století opravena.

Bílinský židovský hřbitov byl založen roku 1891. První náhrobky pocházejí z tohoto roku – kromě jednoho, který sem byl přenesen z jiného hřbitova. Poslední pohřeb se zde konal roku 1939. V současnosti je hřbitov zanedbaný.

Malý židovský hřbitov, pravděpodobně založen po r. 1819 a používán do konce 19. stol. Ve 20. stol. zchátral a téměř zanikl. Jeho rekonstrukce proběhla v l. 2005–6. Dochovalo se zde cca 50 náhrobků s hebrejskými a německými nápisy.

Hřbitov byl založen ve druhé polovině 19. století, z této doby pocházejí nejstarší náhrobky. Poslední pohřeb se zde konal roku 1941, tedy těsně před deportacemi židovského obyvatelstva. Hřitov je nepřístupný, protože leží uprostřed vinic.