Turistické cíle v okolí obce Měrunice

Opravdu jen skromné zbytky středověké tvrze v podobě terénních vln a tvarů jsou k vidění v malé osadě Režný Újezd. Ves byla poprvé zmíněna v roce 1366. Malé zemanství zaniklo patrně v 15.století, kdy byl Režný Újezd připojen k jiné malé osadě – Borči.

Skalní město se zbytky letohrádku post. v první polovině 19. stol. opatem oseckého kláštera Salesiem Krügerem, který se velice zajímal o krušnohorskou přírodu. Od sedmdesátých let minulého století je využíván horolezci a roku 1986 přírodní památkou.

Hrad z konce 13. stol., založen pány ze Mšeného. Zanikl počátkem 15. stol. Nad hradem lze najít pozůstatky slovanského hradiště.

Šibeník je kopec vypínající se do výšky 320 m n. m. Původně byl, jak napovídá název, městským popravištěm a od 2. pol. 19. stol. až do 60. let 20. stol. zde bylo vojenské cvičiště. Za II. sv. války zde stála protiletadlová děla. V l. 1966–73 byl kopec zalesněn a stal se součástí městského parku.

K přechodu široké nivy Ohře byla v letech 1845–53 postavena komunikace, skládající se ze tří kamenných mostů a řetězového mostu přes vlastní řečiště. Ten v letech 1908–9 nahradil jeden z prvních betonových mostů v Čechách.

Dům čp.138 byl v minulosti až do roku 1945 využíván jako sirné lázně. Dnes je dům využíván jako obytný ve staré části Ruské ulice. Současný majitel ještě na počátku devadesátých let dvacátého století likvidoval při přestavbě staré vany.

První písemná zmínka je ze 14. století. Poté několikrát změnil majitele. Když v roce 1639 hrad zpustošili Švédové, už nebyl nikdy obnoven a od té doby chátral. Dnes v majetku obce Vlastislav.

Zámek byl postaven v druhé polovině 17. století poté, co původní hrad byl za třicetileté války zpustošen Švédy a nebyl už obnoven. Tehdejší majitelé Hrzánové z Harasova pro stavbu nového zámku použili stavební kámen ze starých hradních budov.

V městysi Slavětín, asi 2,5 km východně od Loun, stával od počátku 14. stol. menší hrad. Založen pány ze Rvenic, později dlouhodobě spjat s Házmburky. Zanikl asi po požáru městečka koncem 16. stol.. Definitivně rozebrán v letech 1833-1834.

Barokní pískovcový sloup od sochaře Matyáše Kühnela z let 1749–50, který nechal vybudovat František Josef Jiří z Valdštejna. Socha sv. Jana Nepomuckého byla někdy kolem roku 1925 nahrazena kopií.

Sousoší s Nejsvětější Trojicí a Pannou Marií pochází z roku 1721 od Jana Jiřího Gerschlera a stojí před východním portikem poutního areálu kostela Panny Marie v Mariánských Radčicích.

Sousoší Piety na válcovém sloupu s hranolovým podstavcem a jednoduchou hlavicí. Postaveno 1710, obnova 1787. Autor neznámý, zřejmě místní. Stojí ve východní části Preissigova náměstí nad zámeckým areálem.