Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Benice

Zbytky románského hradu. Poprvé zmíněn r. 1249. Postaven díky snaze biskupa vymanit se z královské moci. Stavba navazovala na Juditin most. R. 1420 při bitvě o Malou Stranu byl vypálen a pobořen. Zachována brána a zbytky hradeb.

Pozdně barokní zámeček z 18. stol. je jednopatrová budova s mansardovou střechou a věžičkou. Dnes je uvnitř oploceného areálu psychiatrické nemocnice a slouží jejím potřebám.

Pražská botanická zahrada z r. 1966 a zpřístupněná r. 1992 je krásným kusem přírody s netradičním výhledem na Prahu. Chloubou je překrásná japonská zahrada, vinice sv. Kláry a celá venkovní expozice s ukázkami různých biotopů a se sbírkou zkamenělých dřev. Pravidelně se zde pořádají výstavy.

Botanická zahrada UK založená v r.1772 Scottim de Compostelou původně na Smíchově. Zničena povodní v r.1890 a přesunuta na dnešní místo. Poškozena bombardováním v r.1945. Exponáty tropů, subtropů a vzácných rostlin ve skleníkové a venkovní expozici.

Boží muka, označovaná též jako morový sloup, pocházejí ze 17. století, pravděpodobně z doby před rokem 1685. Na čtyřbokém podstavci stojí mohutný obílený válcový dřík, na něm je čtyřboká kaplička zakončená dvojitým křížem. V mělkých nikách jsou mozaiky světců, vytvořené snad ve 20.století.

Masivní boží muka, pravděpodobně z 18. století, s kovovým reliéfem Panny Marie z roku 1883. Boží muka byla rekonstruována v roce 2006.

Nejdelší železniční dvoukolejný železobetonový most Evropy dostavěný r. 1955, v provozu až od r. 1964. Nikdy nebyl plně využit, díky absenci koncepce silně předimenzován. Na stavbě se nuceně podíleli akademicky vzdělaní pracovníci.

Halštatské hradiště nedaleko obce Březina na okrese Praha – východ. Bylo považováno za slovanské, výzkum J. Kudrnáče z šedesátých let prokázaly starší původ. Velmi dobře dochovaný systém valů a příkopů.

Funkcionalistická výstavní budova postavená v letech 1928–34 podle projektu Otakara Novotného na místě Šítkovských mlýnů nad bočním ramenem Vltavy u Slovanského ostrova (Žofína). Úpravy 1947–48, 1976, 1987 a 1994–96.

Postaven na místě tří domů v roce 1719. Přestavěn vrcholně barokně v letech 1736 až 1739 Hrzány z Harrasova. V roce 1748 jej získal František Leopold Buquoy. Roku 1860 upraven novobarokně. Nyní sídlo velvyslanectví Francouzské republiky.

Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.

Na místě dnešní budovy stával jednopatrový domek patřící Vyšehradské kapitule. Ten v roce 1765 zakoupila vyšehradská obec a zřídila zde radnici. Historizující podobu radnice získala v l. 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl Jan Schwarz. Dnes je zde odborné učiliště.