Turistické cíle v okolí obce Lužice

nebo vyberte

Lužice

Ústecký kraj,  Most  (MO)
Nalezeno celkem 268 záznamů, 22 / 23 stran, vyhledáno za 0.8 sec
 vodní nádrž Všechlapy
215.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Zabrušany
Vodní nádrž Všechlapy z let 1958-1961 byla vybudována na potoce Bouřlivec k zajištění odběru vody pro nedalekou tepelnou elektrárnu Ledvice a společnost AGC Flat Glass Czech. Vedlejším účelem je výroba elektrické energie v malé vodní elektrárně. Hráz vytváří jezero o rozloze 35 ha.
 vodojem
věž - vodárenská, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Chudeřice
Věžový vodojem sklárny Weinmann Werke, postavený v letech 1915–16, který zásoboval sklárnu technologickou vodou z řeky Bíliny. V r. 1945 byl vodojem napojen na přivaděč labské vody ze Zálezel. Je 43 m vysoký, ve výšce 30 m jsou nádrže o objemu 150 m3. V r. 1999 byl prohlášen kulturní památkou.
 vrchnostenský dvůr
202.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Želénky
Zchátralý barokní hospodářský dvůr pražských arcibiskupů ze 17. století snad na místě areálu někdejší tvrze, doložené v 15. a 16. století. Nejpozoruhodnější částí je raně barokní špýchar, v jehož štítě je vložen erb stavebníka, s obytnou budovou.
 Vršovice
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Vršovice
Zchátralý zámek, který byl vybudován někdy po roce 1628 na místě původní tvrze bratry Volfem Illburkem a Vilémem z Vřesovic. V l. 1735–1736 dal Ludvík Jiří z Badenu zámek dostavět. Dnes prochází postupnou rekonstrukcí.
 vyhlídková věž Hněvín
406.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Most
Kamenná vyhlídková věž v romantickém slohu na vrcholu Hněvína pochází z r. 1900. Stojí na místě gotického hradu, který byl v 17. století zbořen. Roku 1906 doplněna restaurací. Věž celoročně přístupná.
 Zabrušany
220.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Zabrušany
Slovanské opevněné hradiště z období 9.–12. století. Nachází se na ostrožne v nadmořské výšce 230 m n. m. nad obcí Zabrušany na Teplicku. Významné archeologické naleziště.
 Žichov, Schichow
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Měrunice
Starou tvrz v Žichově vlastnili pravděpodobně vladykové ze Žichova, příslušníci nižší šlechty. Písemně jsou zmíněni v letech 1239 až 1251, dále roku 1341 a 1358. Stud ze Žichova byl dokonce norimberským purkrabím. Můžeme se domnívat, že jim tvrz patřila spolu s vesnicí.
 židovské ghetto
186.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Postoloprty
Židovské ghetto vzniklo v Postoloprtech snad roku 1692 na východním okraji města. Tvořila ho jediná slepá ulice (dnes Mánesova), podél které stálo 11 domků, později synagoga, špitál a škola s rituální lázní (mikve). Po roce 1945 četné demolice.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Bílina
Bílinský židovský hřbitov byl založen roku 1891. První náhrobky pocházejí z tohoto roku – kromě jednoho, který sem byl přenesen z jiného hřbitova. Poslední pohřeb se zde konal roku 1939. V současnosti je hřbitov zanedbaný.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Třebívlice
Hřbitov byl založen ve druhé polovině 19. století, z této doby pocházejí nejstarší náhrobky. Poslední pohřeb se zde konal roku 1941, tedy těsně před deportacemi židovského obyvatelstva. Hřitov je nepřístupný, protože leží uprostřed vinic.
 židovský hřbitov
265.0 m. n.m.
Souš, Tschauch
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Most
Židovský hřbitov v Mostě - Souši založený r. 1878, poslední pohřby se zde uskutečnily v 70. letech 20. století. Nyní prochází rekonstrukcí.
 zimní stadion Ivana Hlinky
technická památka, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Horní Litvínov
Zimní stadion Ivana Hlinky je významnou litvínovskou stavbou. Nenápadná sportovní hala stojí uprostřed domovní zástavby. Stadion byl postaven r. 1955, v průběhu času byl několikrát stavebně upravován, naposledy r. 2013. Od r. 2004 nese jméno po hokejovém hráči a trenérovi I. Hlinkovi.