Turistické cíle v okolí obce Lužice

Barokní socha svatého Linharta (Leonarda) stojí mimo ohrazený kostelní areál v Radonicích nad Ohří, a to na severozápadním úpatí kostelního pahorku pod kamennou zdí hřbitova. Dostupná literatura ji datuje do I. poloviny 18. století.

Těžce poškozená barokní socha u rozcestí jihozápadně od Milešova, datována nápisem na soklu do roku 1755. Původně součást rozsáhlého souboru soch v okolí obce, vztyčených v průběhu 18. století. Poškozena po roce 1945.

Barokní socha sv. Václava pochází z roku 1746. Od roku 1958 patří mezi chráněné nemovité památky ČR. Socha je vyrobena z pískovce.

Barokní socha svatého Vavřince na vysokém členěném podstavci pochází pravděpodobně z roku 1762. Je umístěna v jižní části parčíku u bývalé spořitelny v centru města, poblíž jezdecké sochy patrona obou Jiřetínů (viz heslo).

Sousoší svatých Jana Nepomuckého a Antonína Paduánského bylo na místo východně od kostela v Českých Zlatníkách přemístěno ze zaniklé vsi Dolní Jiřetín. Zde stávalo u silnice a pochází z roku 1739.

Vrch Špičák se tyčí do výšky 399 metrů nad mořem, severovýchodně nad Mostem. Jedná se o třetihorní vulkán, přičemž stáří zdejší znělcové horniny odhadují geologové na 32 milionů let. Od středověku zde byl lom.

Panský dům statku východně od vsi byl postaven v polovině 19. století zřejmě na místě staršího sídla (archeologické nálezy jsou zapsány v seznamu kulturních památek). Jednopatrový objekt z vepřovic na kamenné podezdívce je dnes zcela prázdný.

Původní postoloprtská radnice stojí od roku 1726 v severozápadním rohu hlavního náměstí, částečně zakrytá dodatečně vestavěným blokem domů. V letech 1850–1949 sídlo okresních orgánů, dnes kanceláře a drobné provozovny.

Stará litvínovská radnice byla postavena v letech 1767–69 na místě původního hraběcího sirotčince východně od kostelního areálu. Několikrát přestavěna v 19. století, sídlem městské správy do roku 1938. V letech 1947–64 museum, od té doby různá kulturně-společenská využití.

Budova starší bílinské radnice sestává ze dvou částí: renesanční z počátku 17. století, přestavěné v polovině 19. století a novorenesanční z let 1881–2. Po stavbě nové radnice zde sídlila škola a okresní úřad, dnes kulturní instituce.

Štěpánovská hora nad vesnicemi Hrobčice a Štěpánov nese na jihozápadním úbočí přírodní památku a zbytky výrazných valů s příkopy pravěkého hradiště. Bylo obývané lidmi štítarské kultury, žijícími necelých tisíc let před Kristem.

Litvínovská Střelnice byla postavena roku 1839 a původně sloužila potřebám ostrostřelců. Na konci 19. století přestavěna na restauraci s kuželníkem, která fungovala do 90. let 20. století. Dnes je rodinným domem.