Turistické cíle v okolí obce Sýrovice

nebo vyberte

Sýrovice

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 240 záznamů, 12 / 20 stran, vyhledáno za 0.37 sec
 Líčkov
zámek - původní hrad, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Liběšice
V zámek byl přestaven starší hrad v 16. stol., pravděpodobně rodem Hrobčických. Zámek je koncem 18. stol. používán jako pivovar, lihovar, cikorkárna, skladiště a objekt pustne. V r. 1992 je zámek vrácen paní Marii Brázdové, která zámek obnovila.
 Lina
Vrbička
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Vroutek
Panské sídlo uváděné jako hrad nebo tvrz po sobě v dějinách nezanechalo jedinou stopu, neznáme ani jeho skutečné jméno. Archeologické nálezy určují jeho život do 14. - 15. století. Tvoří jej část čtvercové budovy o straně cca 8 metrů.
 Lužec
371.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Lužec
Marie Pachtová, rozená Štampachová dala v roce 1794 na místě tvrze postavit zámek. Od r. 1852 patřil Lužec Baerenretheirům, z nichž Josef Maria Baerenretheir dal zámek přestavět v romantickém slohu.
 maloměstské domy
380.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Mašťov
Soubor maloměstských domů, většinou kombinované stavby (zděné přízemí, hrázděné patro), na náměstí a hlavních ulicích městečka, pocházející většinou z 18.–19. století. Část z nich památkově chráněna.
 Mašťov
400.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Mašťov
Renesanční zámek vzniklý přestavbou gotického hradu nad městečkem na východním úpatí Doupovských hor. Další úpravy v baroku. Součástí areálu je i úřednický dům, velká sýpka a dvoje gotická boží muka u silnice.
 Měcholupy
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Měcholupy
Zámek byl na konci 17. stol. přestavěn ze starší tvrze Karlem z Paaru, který založil i zámecký park. Od r. 1860 byl zámek ve vlastnictví rodiny Dreherů, která jej vlastnila až do r. 1948. Dnes je v zámku speciální škola.
 menhir Zakletý mnich
220.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Drahomyšl
Menhir "Zakletý mnich" byl vztyčen patrně na bývalém kultovním místě, zatím není přesně určeno kdy. Menhiry byly vztyčovány v období 5 tisíc let – 2. pol. 1. tisíciletí př. n. l. Je údajně nabit zlou energií přijímanou ze země i z kosmu a každý pokus o jeho přemístění skončí vždy velkým neštěstím.
 městská elektrárna I
288.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Želina
Vodní elektrárna, postavená městem Kadaň v letech 1907–08. Vodu na turbíny přivádí 166 m dlouhý tunel od želinského jezu. Provoz zastaven roku 1925 po dostavbě elektrárny Lomazice, obnoven po rekonstrukci roku 1995. Vzácně dochovaný doklad počátků elektrifikace v Čechách.
 městská elektrárna II (Diesel)
293.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Kadaň
Elektrárna poháněná dieselovým motorem byla postavena roku 1913 jako záložní a špičkový zdroj kadaňské energetické soustavy. Kromě vlastní výroby zde fungovala i rozvodna a mechanická dílna. Dnes soukromý objekt s truhlářskou dílnou. Nedaleko odtud se dochovala dobová trafostanice.
 městská památková rezervace Žatec
250.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Žatec
Historické jádro zabírá ostrožnu nad Ohří. Vznik hradiště je kladen do pol.10.st. R.1265 Přemysl II. Otakar městu udělil významná privilegia. Stalo se jedním z nejvýznamnějších po Praze. Po třicetileté válce úpadek, z kterého se již nevzpamatovalo. Památka UNESCO od r. 2023.
 městské hradby
225.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Žatec
Ostrožna s jádrem středověkého města byla ohrazena zřejmě v polovině 13. století s návazností na hrad. Velké přestavby hradeb proběhly na přelomu 13. a 14. století, na počátku 15. století a za Jiřího z Poděbrad. V 19. století většina hradeb zbořena.
 městské opevnění
300.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Kadaň
Původní opevnění ze 13. stol. doplněno po husitských válkách parkánem a prvky aktivní obrany. Po třicetileté válce opouštěno, 1831 stržena Prunéřovská brána. Do 1905 průrazy a demolice dalších bran či jejich částí. Oprava v 70.–90. letech 20. stol.