Turistické cíle v okolí obce Sýrovice

Barokní socha sv. Šebestiána od neznámého autora byla vytvořena v roce 1714. Původně stávala u domu č. 456 v ulici Jahnové (později 5. května).

Socha sv. Vojtěcha od neznámého autora byla vytvořena ve druhé polovině 18. století. Od 11. století byl svatý Vojtěch pokládán za druhého patrona české země po svatém Václavovi, stal se také hlavním patronem polské církve a Uher.

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého dat. r. 1724 nechal vytvořit pravděp. hrabě Jan z Klebelsberku, majitel panství od r. 1723. Světec stojí na zeměkouli na vysokém podstavci s erbem Klebelsberků, doprovázen dvěma andílky (originály odcizeny). Sousoší celkově restaurováno r. 2009 (prof. P. Siegl).

Zaniklý raně barokní špitál s kaplí Nejsvětější Trojice byl postaven z popudu Heřmana Jakuba Černína v letech 1650–52. V neobvyklé dispozici obklopovaly obdélnou kapli obytné místnosti pro nemocné. Po válce chátral a kolem roku 1980 byl zbořen.

Skromná zřícenina hradu. Založen před r. 1363 pány ze Šanova, páni ze Šprymberka zde sídlí do husit. válek. Po r. 1464 Janem z Doupova připojen k Petrohradu, 1483 uváděn jako pustý. Dochovány malé zbytky zdí, terénní relikty budov, příkopy a valy.

Panský dům statku východně od vsi byl postaven v polovině 19. století zřejmě na místě staršího sídla (archeologické nálezy jsou zapsány v seznamu kulturních památek). Jednopatrový objekt z vepřovic na kamenné podezdívce je dnes zcela prázdný.

Od listopadu 2015 slouží prostory Staré papírny Regionálnímu muzeu K. A. Polánka jako depozitář, v části jsou veřejnosti k dispozici prostory pro pořádání kulturních a vzdělávacích akcí a stálá expozice Z dějin žateckého průmyslu.

První novodobá kadaňská synagoga – označovaná jako stará – vznikla r. 1888 úpravou bašty, dnes domu čp.187. Brzo však byla upravena k obytným účelům, kterým slouží dodnes. Nová novorománská synagoga z r. 1890 byla vypálena za křišťálové noci 9.–10.11.1938, trosky byly později beze stopy odstraněny.

Liběšický starý hřbitov pochází z 18. století, možná z roku 1776, a na ploše 0,3 ha se nachází mnoho většinou poškozených barokních a klasicistních náhrobků. Je obehnán rozpadající se opukovou zdí, zarostlý náletovými dřevinami a chátrá. Opuštěn zřejmě krátce po založení nového hřbitova r. 1897.

Rokokový zámek prošel dlouhodobou rekonstrukcí. Byl původně vrchnostenským sídlem postaveným kolem r. 1650. Ve druhé polovině 18. stol. rokokově přestavěn. Zámek má terasovité zahrady a bohatý soubor barokních soch. Památka UNESCO od r. 2023.

Pozdně empírová stavba z roku 1848 nahradila původní strkovickou tvrz z roku 1602. Obklopena rozsáhlým dvorem, dnes v soukromém vlastnictví a nepřístupná.

Synagoga z první poloviny 19. století, postavena jako náhrada za starší dřevěnou. V osmdesátých letech 19. století přestavěna. Dochované desatero ve štítu. Původní vybavení ukradeno nebo zničeno, budova je ve špatném stavu.