Turistické cíle v okolí obce Mlýnce

První zmínka o mostě přes Střelu v Rabštejně pochází z roku 1340. Dnešní objekt snad obsahuje některé původní prvky, dva hlavní oblouky jsou však ze 16. století. Za 1. republiky byl nově vydlážděn, velká oprava v roce 1993 zachovala původní vzhled.

Barokní zámek s rozsáhlým hospodářským dvorem postavil po r. 1710 Franz Josef von Schoenkirchen (dokončen 1722). V letech 1905–6 restaurován, po r. 1945 nápravné zařízení pro dívky, zemědělské učiliště, nakonec státní statek. Demolován v roce 1988.

Nejstarší panské sídlo asi z konce 14.st. zaniklo. Až koncem 19. st. obytná budova v poplužním dvoře přestavěna na zámek - prostou obdélnou patrovou budovu s mansardovou střechou. Po r. 1948 zámek zabaven státem, později sloužil státnímu statku a zcela zdevastován. Po r. 1989 vrácen v restitucích

Votivní barokní sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty) z doby kol. r. 1720 dali vytvořit Putzové z Breitenbachu. Autorství připisováno pražskému sochaři Janu Bedřichu Kohl-Severovi. Od r. 1964 památkově chráněný. V letech 2001-2002 sochařem Petrem Záleským celkově restaurován.

Raně barokní sloup se sochou sv. Alžběty z první třetiny 17. století dala postavit hraběnka Elisabetha z Kokořova, rozená Seydlic ze Schönfeldu. Po roce 1945 sloup chátral. Při výstavbě panelového sídliště byl odstraněn z původního místa a na počátku 21. století byl obnoven na novém místě nedaleko městského muzea.

Sloup s pískovcovým sousoším Nejsvětější Trojice v blízkosti kostela sv. Jakuba Většího. Dílo neznámého kamenosochaře (zlidovělá kamenická práce). Zhotoveno na objednávku manželů Rottových roku 1824. Památkově chráněno.

Vrcholně barokní sloup od žlutického sochaře Oswalda Josefa Wenda, pravděpodobně dle návrhu Petra Brandla. Postaven v letech 1701-1704 z podnětu hraběte Ferdinanda Hroznaty Kokořovce z Kokořova. Od roku 1963 je sloup památkově chráněn. Naposledy byl celkově rekonstruován v letech 2011-2012..

Smírčí kříž stojící dodnes u silnice nedaleko Protivce byl postaven snad roku 1571 na paměť vraždy toužimského řezníka Johanna Klyrze loupežníky. Český nápis na kříži je doplněn motivem sekyry připomínající povolání oběti.

Smířčí kříž u Stebna v bývalém okrese Louny stojí v pastvině vlevo od cesty spojující Stebno s Petrohradem.

Smírčí kříže v Jesenici stály původně u zrušené cesty od Kosobodů k Račímu hradu, později byly z bezpečnostních důvodů přemístěny před místní muzeum. Pocházejí snad z období reformace.

Pozdně barokní pískovcová socha s postavou Krista (Ecce Homo). Pořízena patrně Katharinou Lachmann, autorsky neurčena. Pochází z roku 1780. Lidová plastika, dokládající tvorbu na Žluticku. Památkově chráněna.

Pískovcové sousoší Krista s dítětem na esovitě rozšiřovaném soklu, bohatě zdobeném rostlinným motivem. Na horním čele nad deskou pokračujícím soklíku reliéfní korunka a pod ním dvojznak Pöttingský a Manderscheidský. Pozdně barokní z 2. poloviny 18. století. Památkově chráněno.