Turistické cíle v okolí obce Blatno

Kostel v Blšanech stál pravděpodobně již roku 1354, kdy je připomínán jako farní, ale současný je z let 1716–17. Věž byla přistavěna roku 1762 a fara pochází z roku 1734.

Barokní kostel z druhé poloviny 18. století. Hlavní oltář pochází z roku 1780 a boční Panny Marie také z druhé poloviny 18. století. Nyní je kostel nepřístupný a jedenkrát za rok se zde koná mše okolo 29. 9., kdy je svátek patrona sv. Michaela.

Stavba z počátku 13. století v sobě slučuje kostel a pozůstatek obranné kurie (tribunová věž s obrannými patry). Poškozen za husitských válek, kdy zanikla horní patra věže. V 18. stol. přistavěna jižní předsíň a sakristie, počátkem 19. stol. západní věž.

Původní gotický kostel z 1. pol. 14. stol. barokně přestavěn v 1. pol. 18. století. Před kostelem barokní socha sv. Mikuláše.

Farní kostel sv. Petra a Pavla z konce 13. století, renesančně přestavěný 1575–1581 Floriánem Griesbeckem. Součástí kostela je hřbitovní kaple s hrobkou, kde se nacházejí mumie rodiny Greisbecků z Griesbachu.

Na místě původního gotického kostela, který roku 1599 vyhořel postaven v pozdně barokním stylu roku 1781 kostel nový. Poslední generální oprava kostela proběhla v roce 2007.

Jednolodní kostel sv. Petra a Pavla na místě zřejmě románského opevněného kostela, raně barokní z r. 1686, na půdorysu kříže, s věží na západě. V r. 1725 rozšířen, oprava v r. 1934. Na hřbitovní zdi sochy, barokní fara v sousedství.

Trosky kostela ve Vísce pocházejí nejméně ze 14. století, nelze vyloučit starší původ. Po roce 1945 vyrabován, následně vyhořel po zásahu blesku. Dnes jen obvodové zdi. Kolem funkční hřbitov.

Gotický kostel postavený před polovinou 14. stol. (první zmínka 1358). V l. 1730–1732 objednal opat plaského kláštera Evžen Tyttl přestavbu kostela ve stavebnímn stylu barokní gotiky u dvorního architekta Jana Blažeje Santini-Aichela. Stavitelem O. Kondel.

Jednolodní, pozdně barokní kostel s vysokou průčelní věží v okrajové části vsi u příjezdové silnice, postavený v l. 1783–1787. Vnitřní, převážně barokní vybavení pochází zčásti (včetně hlavního oltáře) z kostela sv. Mikuláše v Praze na Starém Městě.

Barokní kostel z r. 1731 je centrální stavba na půdorysu řeckého kříže s pravoúhlým presbytářem a dvěma bočními prostorami. Centrální prostor a presbytář zaklenuty plackami, kruchta a boční prostory valeně. Vybavení soudobé.

Dominantu Nahořečic tvoří kostel, postavený v 18. stol. místo staršího, připomínaného před 1359. Upraven 1803, důkladně obnoven v posledních letech včetně využití starých náhrobků k sestavení památníku občanů, postižených katastrofami 20. stol.