Turistické cíle v okolí obce Drahonice

Zřícenina synagogy v dnes již přestavěné bývalé židovské čtvrti. Umístěna byla za městskými hradbami v jihozápadní části města. Pobořena byla v roce 1972.

Synagoga z roku 1883. Kromě modlitebny zde byl byt rabína a učitele a školní učebna. Během Křišťálové noci byla vyrabována, nicméně nebyla vypálena. V roce 1939 byla přestavěna na kancelářskou budovu, ve druhé polovině 20. století na obytný dům. V interiérech jsou údajně fragmenty původní výmalby.

Synagoga v Kůzové stála od roku 1793, Židé se těšili přízni vrchnosti rodu Wallisů a proto zdejší komunita prosperovala a rostla. K bohoslužebným účelům sloužila do počátku 20. století, ale v roce 1949 byla prodána a dnes slouží jako víkendová chalupa.

Částečně dochované tvrziště na okraji vsi. Existence tvrze není písemnými prameny doložena, ale v roce 1419 se připomíná Henslin z Tlesek. V 1. polovině 15. století však byla tvrz vypálena a již nebyla obnovena.

Ocelová rozhledna (48 m, 484 m n. m.) byla postavena v červenci 1999 firmami Eurotel a Radiomobil. Stavba slouží jako telekomunikační stožár a jako rozhledna. R. 2007 uzavřena (vysoké náklady na údržbu), po pronájmu společnosti Klub přátel rozhleden je od r. 2010 opět v provozu.

Klasicistní obdélná kaple z druhé pol. 18. století. Před r. 1945 patřila k usedlosti č. p. 5 Antona Kliebera, zvaného Tuchta. Po válce chátrala a zařízení bylo rozkradeno. V r. 1991 začala její oprava, kterou realizovali němečtí rodáci z Verušic ve spolupráci s obyvateli a vedením města Žlutic.

Gotická tvrz v Týništi ze 14. století, R. 1378 Týniště připojeno ke Žluticím, od té doby sídlem manů žlutické vrchnosti. Od konce 16. století opět samostatným statkem, r. 1630 opět připojena ke Žluticím, poté pohlcena hospodářským dvorem dochovaným ve zříceninách na návsi nedaleko kaple.

Zámek přestavěný v 16. st. z původního hradu. Renesanční podoba zanikla během barokní přestavby. Sochařská výzdoba z dílny M. B. Brauna. Na konci 19. st. upraven novobarokně. Po II. sv. válce užíván ke školním a ubytovacím účelům. R. 1976 vyhořel.

Zámek ve Veliké Vsi postavili karlovští augustiniáni jako letní sídlo opata v letech 1662–1762. Po zrušení kláštera 1785 se dostal do světských rukou, v letech 1890–96 přestavěn pseudorenesančně. Po péči státního statku prošel generální opravou.

Kamenná tvrz vznikla před r.1557. Poč.18.st.barokně upravena. Doplněn rizalit, přistavěno boční křídlo. Záv.19.st. pseudogotická úprava. Hlavní křídlo ozdobeno dvojicí osmibokých věžiček. Korunu zdiva ozdobily trojúhelné štíty s cimbuřím.

Po r. 1655 Nesslingery ze Selchengrabenu tvrz přestavěná na zámek. Jako šlechtické sídlo sloužil jen asi sto let a byl přeměněn na vinopalnu, pak zde bydleli úředníci velkostatku. V 80 letech 20.st.zbourán.

Vidhostice jsou stará česká vesnice, poprvé zmíněná roku 1252, přičemž tvrz stála od druhé poloviny 15.století. Zanikla po roce 1584. Tvrziště s centrálním pahorkem o kruhovém půdorysu o průměru asi deset metrů obklopeném kruhovým valem se nachází nad jihozápadním okrajem obce.