Turistické cíle v okolí obce Nepomyšl

Kapli sv. Václava si koncem 19. století postavila obec Podštěly (Badstübl). V roce 1896 získala souhlas, aby v ní byly konány pravidelné bohoslužby. Byla udržována do 2. světové války. Po odsunu německého obyvatelstva chátrala. Roku 2012 byla částečně opravena, je ale nevyužita a dále chátrá.

Kaple sv. Václava je pozůstatkem hlavní oltářní stěny kostela doloženého poprvé 1617. Roku 1763 byl sice opraven, ale záhy, v důsledku reforem Josefa II., došlo k jeho zrušení. Poslední mše se konala 16. května 1786. Nynější obraz pochází z 19. století.

Drobná obdélná kaple z lomového kamene o rozměrech 2,7 x 3,3 m stávala u bývalého Blažkova mlýna (Blaschkamühle). Postavil ji v roce 1873 mlynář Emil Sussmann. Spolu s mlýnem byla opuštěna někdy po 2. světové válce, v současné době se z ní dochovaly jen rozvaliny obvodových zdí do výše 2 metrů.

Kaple postavena Carlem Luragem v letech 1651-1656 na příkaz hraběte Heřmana Czernina (Černína) na místě zříceniny věže hradu Petrohrad, vysvěcena r. 1677. Nyní v majetku obce. Kaple Všech svatých prošla rozsáhlou exteriérovou a interiérovou opravou. Místo s hezkým výhledem je volně přístupné.

Barokní poutní kaplička Panny Marie Altöttingenské byla postavena snad poč. 18. stol. spolu s loveckým zámečkem Sv. Hubert, který postavili Černínové z Chudenic. R. 2004 byla kaple opravena. Kaple bývala nejoblíbenějším poutním místem v okolí a tradice poutí přetrvávala ještě po 2 sv. válce.

Žulové skalní útvary – geologická i historická zajímavost poblíž Lubence u silnice I/6, spojující Prahu s Karlovými Vary. Cvičební horolezecký terén. Na skalnatém temeni znatelný kruhový příkop, patrně pozůstatek po strážišti zdejší obchodní stezky.

Kašna stojí v centrální poloze žlutického náměstí na místě, kde původně byla dřevěná nádrž z první poloviny 19. století. Stávající kašna byla postavena v letech 1862-1863. V roce 1994 byla kašna na Velkém náměstí zapsána na státní seznam kulturních památek. V roce 1996 byla celkově restaurována.

Jednoduchá kamenná kašna z konce 19. století postavená na náměstí jako součást veřejného vybavení města. Žulová nádrž má obdélný tvar. Uprostřed nádrže je sloupek ve tvaru komolého jehlanu, s kovovými chrliči ve tvaru lvích hlav a pískovcovou vázou na vrcholu. Od roku 1958 je památkově chráněna.

Dvě drobné výrazné sakrální památky zdobí Kaštice u Podbořan: kašna se sochou Bičovaného Krista, datovaná nápisovou deskou do roku 1608, a mariánský sloup z roku 1709. Výstavbu obou financovali příslušníci rodu Schmidgräbnerů z Lustenecku.

V r. 1833 Vít Zeiner dal zbourat starou tvrz a na jejím místě postavit r. 1837 klasicistní zámek.

Ranně barokní karmelitský klášter s kostelem pochází z roku 1660. Po zrušení řádu v roce 1787 byl kostel zasvěcen Jménu Panny Marie a stává se farním.

V r. 1435 se Klejnštejn zmiňuje poprvé jako majetek Žibřida ze Žďáru. Klejnštejn náleží mezi hrady bergfritového typu. Zánik hradu spadá do let 1435–1437, kdy byl dobyt při sporu Vendem z Illburka s držitelem Klejnštejna Vojtěchem z Doupova.