Turistické cíle v okolí obce Žatec

Kostel sv. Václava v Radičevsi byl původně postaven jako gotický, ale dnes má barokní podobu. Jednolodní stavba má pětiboký závěr s opěráky a hranolovou věž v západním čele. Vnitřní zařízení pochází z 18. století. Vnitřní strana jižní hřbitovní zdi obsahuje několik klasicistních náhrobků.

Jediným pozůstatkem vsi Vysočany, zničené kvůli plavišti popílku, je komplex kostela, fary a hospodářské budovy. Stavba z let 1726–35 dle projektu O. Broggia. Počátkem 90. let přestavba fary na hotel. Kostel byl přitom opraven, bez využití.

Původně gotický kostel, přestavěný a prodloužený k západu roku 1689. Od roku 1945 opuštěn, dnes propadlá většina stropu, chybí část krytiny, veškeré vnitřní zařízení zničeno. Do závěrové stěny proraženy nové dveře. Bývalý hřbitov zcela zdevastován.

Gotický kostel sv. Vavřince stojí pravd. na místě bývalé kaple, poprvé je připomínán r. 1364 jako farní. V 18. st. barokně přestavěn, gotický ráz tím nebyl zcela setřen. Dochovány četné gotické prvky: klenba závěru, portál, obnovené kružby...

Jednolodní kostel, původem románský, patrně již z 2. poloviny 12. století. Románskou stavbu pozměnila gotická přestavba a barokní úpravy z 18. století. Z 18. století je i zvonice. Kostel má dominantní polohu na nepravidelné, zčásti zastavěné návsi.

Kostel z let 1682–94, zřejmě s využitím starších konstrukcí. Jednolodní, s mohutnou věží v ose západního průčelí. Obklopen funkčním hřbitovem, východně od něj kaple Olivetské hory (1725), severně fara (1759). Dominanta širokého okolí.

Na návsi v Račeticích stojí drobný rokokový kostelík sv. Vojtěcha z r. 1770, připomínající spíše kapli. Má postavení filiálního kostela ve farnosti Libědice, avšak pravidelné bohoslužby se zde nekonají.

Na místě starší stavby vznikl v letech 1749–69 velký rokokový kostel s bohatým vnějším dekorem a vnitřním zařízením, bezprostředně následovaný farou zámeckého typu. V současné době prochází rekonstrukcí.

Tzv. Kounovské řady leží přibližně jižně od hradiště Roviny. Zhruba 14 víceméně souběžných řad severojižního směru, dlouhých až 340 m, je tvořeno menšími neopracovanými křemencovými a slepencovými kameny. Podle nejuznávanější teorie jde o pravěký kalendář a observatoř.

Původní mohutnou renesanční tvrz nechal v letech 1720-1724 F. J. Černín přestavět na trojkřídlý barokní zámek. Okolo anglický park s řadou romantických staveb. V roce 1945 se stal zámek vlastnictvím státu.

Opuštěný lom v křídovém masivu. V lomové stěně lze najít množství druhohorních zkamenělin organismů, které žily v mělkém teplém moři před 63 - 97 miliony let. Lom postupně vyplňuje místní skládka.

Drobný lovecký zámek vybudován v lesích mezi Vroutkem a Nepomyšlí r. 1831. V držení rodu Herberštejnů do r. 1945. V r. 1985 vyhořel, nyní po rekonstrukci v soukromém vlastnictví a nepřístupný.