Turistické cíle v okolí obce Žatec

Nový židovský hřbitov v Postoloprtech nahradil staré pohřebiště ve druhé polovině 19. století a dnes je téměř úplně zničený. Zachovala se pouze ohradní zeď. Jsou zde pohřbeni také vojáci Rudé armády.

Částečně rekonstruovaný zámek, vzniklý přestavbou a postupným rozšiřováním tvrze z první poloviny 14. století. Přestavby probíhaly v 16.–19. století, po roce 1945 nastala devastace, dovršená v 90. letech 20. století. Nyní rekonstruován.

Písečný vrch je pozůstatkem výbuchového hrdla třetihorní sopky, jejíž výbuch prorazil mocný masiv křemenců a dal tak vzniknout menším blokům tohoto nerostu. Ten byl od paleolitu až do nedávné doby těžen. Je nejstarším křemencovým lomem v Evropě.

Severovýchodně od postoloprtského zámku stával pivovar snad od roku 1562. O 130 let později zde Schwarzenbergové postavili nový, výrazně přestavěný po 1860. Výroba zastavena 1946, od té doby chátral. Dnes částečně obnoven s novým využitím.

lišnický pivovar byl postaven kolem poloviny 17. století a svému účelu sloužil do přelomu 19. a 20. st. Roku 1905 sloužil jako sýpka. Původní podobu setřely úpravy v druhé polovině dvacátého století, dnes je budova značně zchátralá.

Pozdně barokní zámek přestavěný koncem 18. stol., novobarokní úprava r. 1928, po r. 1948 sídlo státního statku, po r. 1990 prázdný. Nyní soukromý, podstatně opravený a zpřístupněný veřejnosti. Kolem rozlehlý dvůr, před zámkem na návsi trojiční sloup z roku 1685.

Pomník padlým v I. světové válce vytvořil pro pnětluckou náves roku 1924 sochař E. Zelenka. Postkubistické dílo ve formě stylisovaného kalicha či palcátu připomíná 27 občanů obce, kteří zahynuli na evropských bojištích.

Štefan Jiří ze Šternberka na místě původní tvrze vystavět v r.1611 zámek. Ferdinand ze Schwarzenberka v l.1706–1718 ho přestavěl v barokním slohu. Po r.1768, do r.1790, generální oprava zámku.

Zřícenina hradu z 1. pol. 14. stol. Za majitelů Mašťovských z Kolovrat v 1. pol. 15. stol. dostal hrad dnešní podobu. R. 1523 získali panství Lobkovicové, opustili hrad v 16. stol.

Z terénních náznaků a povrchového sběru předpokládané raně středověké dvoudílné hradiště (6,2 ha) s trojúhelnou akropolí (1,1 ha). Dle nálezů bylo místo osídleno již v pravěku, hradiště pochází z 10.–12. století. Pozůstatky možného opevnění poničila orba i stavba kostela sv. Matouše ve 13. století.

Pozdně empírová stavba z roku 1833 nahradila starší radnici, jejíž stavba byla povolena roku 1592. Uzavírá na severu torzo náměstí, v jehož středu stojí mariánský sloup z roku 1698 s mladšími doprovodnými sochami.

Hradiště na plochém 500 m vysokém kopci bylo osídleno od pozdní doby halštatské do časné doby laténské, tj. cca 500 let před Kristem. Možná souvisí se sousedními Kounovskými řadami. Dochovány pozůstatky dvou příčných valů s příkopy v čele a dalšího valu na opyši ohrazující obdélný areál hradiště.