Turistické cíle v okolí obce Řepčice

Původní vysílač na Bukové hoře byl postavený v letech 1960 až 1962. Kvůli požáru v roce 1965 byl odstřelen. Nový vysílač byl postaven v roce 1967. Patří k nejvyšším vysílačům u nás a je nejvyšší betonovou stavbou v Česku. Měří 225 metrů.

Funkcionalistická budova z let 1926–30 dle projektu Josefa Gočára poskytla prostory nižším stupňům českého školství v tehdy převážně německojazyčném Ústí nad Labem. I přes rekonstrukci, provedenou počátkem 90. let, se dochovala řada původních detailů, znovu instalován reliéf s malým znakem ČSR.

Rybník Chmelař o rozloze 68 ha byl nově vybudován r. 1960 na místě zrušeného středověkého rybníka. Leží v těsné blízkosti města Úštěku a slouží především rekreaci. Na jeho březích jsou zřízeny kempy a písečné pláže.

Cihlová novogotická stavba z roku 1869, postavená v severním cípu bývalého hřbitova u kostela sv. Václava hraběnkou Marií Chotkovou, roz. Berchtoldovou pro jejího zemřelého manžela Karla Chotka. Sloužila jako pohřebiště dalších velkobřezenských Chotků.

Nad Nakléřovským kostelem sv. Jakuba byla r. 1913 postavena ke 100. výročí bitvy s Napoleonem kamenná rozhledna. Zpočátku byla nazývána Císařská, později na památku ústeckého propagátora turistiky Karla Weise. Zřítila se r. 1944 po zimní bouři.

V zámek byla přestavěna starší tvrz patrně v l. 1658–65 a je dílem architekta Giulia Broggia. V r. 1692 se stal letním sídlem abatyší. Po r. 1945 žili v zámku vězňové propuštění z koncentračního tábora v Terezíně a dnes slouží jako domov důchodců.

Pozdně gotický dům z roku 1513, postavený na raně gotických základech. Na dvoře je k ohrazení přistavěn další dům s pozdně gotickým štítem.

Městské divadlo v klasicistním stylu bylo postaveno r. 1822 (arch. Josef Gaube). R. 1923 bylo divadlo rozšířeno do Gebhardovy uličky. Od r. 1945 Divadlo K. H. Máchy. R. 1969 bylo divadlo v havarijním stavu uzavřeno. Roku 1979 se zřítila severní stěna jižního křídla. Rekonstrukce v l. 1989 - 1991.

Prvně jsou Držovice zmiňovány v 16. století. Těžila se zde hrnčířská hlína, která se zpracovávala v nedalekém Levíně, ale po první světové válce byla ložiska vytěžena.

Těžbou bývalého lomu odhalené čelo lávového proudu, tvořené příčně rozpukanými sloupci analcimického tefritu. Od roku 1966 národní přírodní památka o rozloze 0,09 ha na úbočí Dubí hory nad Konojedy.

Dvoupatrový dům postavený kolem r. 1500, upraven renesančně, přestavěn v 19. století. Zachována gotická dispozice se střední zdí, mázhausem a zadní komorou. V místnostech původní klenby, portály. V patře dřevěný kazetový strop ze zámku v Prunéřově.

Jeden z nejstarších dochovaných měšťanských domů v Litoměřicích, jehož datování kolísá od 2. poloviny 15. ke 2. čtvrtině 16. století. Ukrývá se ve dvoře renesančního domu v Jezuitské 12/4. Při rekonstrukci r. 1984 byla obnovena rozlehlá srubová místnost v patře.