Turistické cíle v okolí obce Žitenice

Čtrnáctipolový kamenný most přes Novou Ohři postavený dle projektu C. A. de Trauxe r. 1782. Drážky v pilířích umožňovaly spouštění hradicích fošen, a tím zaplavení okolí pevnosti. Funkci jezu plnil do r. 1976, kdy byl dokončen nový jez nad mostem.

První písemná zmínka je ze 14. století. Poté několikrát změnil majitele. Když v roce 1639 hrad zpustošili Švédové, už nebyl nikdy obnoven a od té doby chátral. Dnes v majetku obce Vlastislav.

Zámek byl postaven v druhé polovině 17. století poté, co původní hrad byl za třicetileté války zpustošen Švédy a nebyl už obnoven. Tehdejší majitelé Hrzánové z Harasova pro stavbu nového zámku použili stavební kámen ze starých hradních budov.

8 m vysoká vypreparovaná část lávového příkrovu ve tvaru hřibu vzniklá nestejnoměrným zvětráváním bazanitu, je tvořena dvěma výlevy – spodní je pórovitější a více zvětralý (tenká „noha hřibu“), na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.

Pozůstatky skalní kaple u Mírkova jsou dnes jen zbytky ve skále. Původně zde byla poutní kaple z 19. století, vzniklá kolem jeskyně se soškou Panny Marie. Po válce chátrala a v 70. letech byla zbořena. Dnes místo slouží i jako lezecká lokalita.

Slatinu poprvé připomíná zakládací listina litoměřické kapituly (1057). V 13. stol. nově vysazena, unikátně zachován půdorys okrouhlice s velkou návsí. VPZ chrání jak jej, tak celkový vzhled obce, dodnes určovaný především věncem stodol na obvodu.

Barokní sloup na členitém podstavci s dochovanými zbytky sochařské výzdoby. Do Valtířova byl převezen na přelomu 60. a 70. let 20. století. Původně stál v jedné ze vsí, zatopených Nechranickou přehradou. Sochy, které stávaly na rozích podstavce, zmizely neznámo kam.

Barokní morový sloup Nejsvětější Trojice (1735-7), vztyčen na připomínku požáru r. 1735. Nedávno zrekonstruován. Podstavec s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, křest Krista atp. Na vrcholu je sousoší Nejsvětější Trojice. Kolem kamenné zábradlí s balustrádou. Je v centru Hošťky, nám. Svobody.

Mariánský sloup postavený roku 1708. Doloženo datem vysekaným na severní straně podstavce, dále na podstavci znak jezuitského řádu a monogram IHS (Ježíš je náš společník). Staviteli byli jezuité z Liběšické rezidence.

Barokní morový sloup se sochou Panny Marie a dalšími sochami svatých je dílem sochaře A. F. Kitzingera, kameníka A. Walde a stavitele G. Broggia. Byl vytvořen v l. 1680–85 na odvrácení moru a jako poděkování za Boží ochranu. Od r. 1958 chráněná památka ČR. V průběhu staletí byl opakovaně opravován.

Vysoký kamenný sloup v těžišti roudnického Karlova náměstí nese sochu svatého Vavřince s roštem, na kterém byl upečen. Stavba z roku 1738 byla vztyčena jako poděkování za odvrácení morové epidemie.

Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází od K. I. Dientzenhofera.