Turistické cíle v okolí obce Mšené-lázně

nebo vyberte

Mšené-lázně

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 421 záznamů, 4 / 36 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 fara
165.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Dolánky nad Ohří
Pozdně barokní fara z let 1788–91, postavená při povýšení zdejšího kostela na farní. Po roce 1945 zchátrala, na podzim 2008 se dokončuje oprava zřejmě pro nového soukromého majitele.
 fara
188.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Minice
Fara v Minicích uváděna od r. 1352. Současná stavba byla roku 1826 vystavěna v klasicistním slohu na místě původní zchátralé budovy. Je na seznamu kulturních památek ČR. V l. 1832-46 zde působil farář Jan Valerián Jirsík, pozdější českobudějovický biskup. Před několika lety částečně rekonstruována.
 fara
173.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Radonice nad Ohří
Pozdně barokní fara zámeckého typu stojí od roku 1781 severně od kostela Povýšení sv. Kříže. Pamětní deska nad hlavním portálem připomíná zdejší působení premonstrátského vlasteneckého básníka Boleslava Jablonského. Budova nevyužívaná od r. 1962 je nabízena k prodeji.
 Házmburk
415.0 m. n.m.
Hasenburg, Klapý
hrad, zřícenina, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Klapý
Zříceniny hradu zal. v 2. pol. 13. stol. Lichtemburky, jiná teze mluví o původ. král. hradě. První zm. r. 1355, Jan Lucemburský jej prodává Z. Zajícovi z Valdeka. Ve 14. stol. hrad rozšířen. R. 1586 veden jako pustý. Nápadná dvojice zachovalých věží.
 Hláska
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Roudnice nad Labem
Z hlediska obrany nevýhodná poloha města byla důvodem výstavby městské hlásky, ze které bylo možno obhlédnout široké okolí zejména směrem na západ. Věž v jádru pochází z 15. století, současný vzhled po požáru z roku 1665. V letních měsících přístupná.
 hospodářský dvůr
197.0 m. n.m.
technická památka, chátrající, nepřístupno, Středočeský kraj, Černuc
Raně barokní dvůr, částečně přestavovaný v 19. století. Rozsáhlý hospodářský dvůr. Sestává ze tří budov. Řadí se sem i ohradní zeď s pozůstatky brány. Hospodářský areál památkově chráněn od r. 1978. Vše se vyznačuje poškozením velkého rozsahu.
 Hospozín
198.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Hospozín
Václav Chřepický z Modliškovic na počátku 17. stol. přestavěl tvrz na raně barokní zámek. Zámek chátral a byl v r. 1836 zbořen. Po r. 1836 byl na místě zbořeného zámku vystavěn prostý, neslohový zámek.
 Hostibejk
220.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Kralupy nad Vltavou
Vrchol Hostibejk se tyčí nad městem Kralupy n. Vltavou, od r. 2002 přírodní památka. Na samotném vrcholu se nachází altán, protiletecký betonový bunkr z r. 1938 a dva německé sklady munice. Dne 7.5.1945 zde došlo k tragédii, když zde při ústupu Němců zemřelo sedm občanů.
 hradiště Řípec
313.0 m. n.m.
Ripac Berg
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Královice
Opevněná lokalita na vrchu Řípec byla vybudována již v pravěku a byla pravděpodobně určena k uctívaní bohů. Do dnešní doby se zachovaly nepatrné zbytky valu s příkopem a zbytky keramiky od časného eneolitu až do doby laténské. Na podrobnější průzkum zatím čeká.
 hrázděný špýchar
238.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Královice
Hrázděný špýchar v Královicích je usedlost č. 7. Pochází z 18. století. Drobná stavbu postavená na zděném přízemí. Špýchar zachovalý v původním stavu. V současnosti postupně opravován.
 hřbitovní kaple
232.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Kralupy nad Vltavou
Hřbitovní kaple postavena v roce 1932 u kralupského hřbitova. Sloužila k poslednímu rozloučení se zemřelými. Ve věži byl umístěn zvon. Roku 2011 prošla rekonstrukcí. Od r. 2015 modlitebna pravoslavné církve.
 hřbitovní kaple sv. Prokopa
Charvatce
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Martiněves
Při silnici z Charvatců do Radešína na hřbitově stojí novogotická hřbitovní kaple sv. Prokopa, která pochází z roku 1911.