Turistické cíle v okolí obce Martiněves

Věžový vodojem je plnostěnný monolitický železobetonový kvádrový dřík. V horní části dříku železobetonová válcová nádrž. Kopule pokryta měděným plechem. Ve válcové části umístěny dvě soustředné válcové nádrže o objemu 120 m³. V interiéru dříku schodiště. Voda čerpána ze studny na břehu Labe.

Ostrožné hradiště bylo osídlené již v pozdní době kamenné, střední době bronzové a hlavně v raném středověku, zaniklo v 10. století. Bylo opevněno po celém obvodu, od severu a východu dřevozemní hradbou s čelní kamennou plentou. Vnitřní plochu rozdělovaly dva valy na tři části.

Železobetonová válcová vodárenská věž dominuje od 30. let 20. století západní části Terezína. Dodnes funkční prvek zásobování města pitnou vodou byl v nedávných letech opatřen novou omítkou.

Objekt vodárny (vodárenské čerpací stanice) byl postaven v r. 1902 na vodovodu, který zásoboval Litoměřice vodou. Budova stanice od 70. let minulého století chátrala. V roce 2002 až 2003 byla kompletně rekonstruována a je v ní vytvořena expozice o historii vodárenství.

Jez, most, plavební komory a vodní elektrárna postavené ve dvou etapách v letech 1900–04 a 1928–30 na dolním úseku Vltavy mezi Veltrusy (na pravém břehu) a Miřejovicemi (na levém břehu).

Elektrárna zřízena hrabětem Herbersteinem roku 1901. Rekonstrukce 1931, v 60. letech 20. století zastavena výroba. Obnova počátkem 21. století, současný instalovaný výkon činí 2 x 0,25 MW.

Mlýn postaven v r. 1738. Svému sloužil téměř až do konce 19. století. Po povodni r. 1890 značně poškozen. V r. 1908 demolován a vystavěna kopie barokní stavby. Budova mlýna zapsána do seznamu památek r. 1964.

Středověká tvrz v dnešním městysi Vraný zchátrala za třicetileté války a jako nevyužívaná byla v 1. polovině 18. stol. stržena. Zanikla beze stop a byla nahrazena rokokovým zámkem.

V letech 1785-1794 postavili jezuité rokokový zámek. V jejich vlastnictví až do roku 1948. V současnosti je zde Ústav sociální péče.

Zámek byl postaven v letech 1786–1789 Františkem Kresselem z Kvaltenburka jako jednopatrová budova, jejíž střední část je předsunutá a dvoupatrová.

Barokní výklenková kaple pochází ze 17. století. Byla postavena v době, kdy obec patřila k panství rodu Dietrichsteinů. Od roku 1958 patří kaplička mezi chráněné kulturní památky ČR.

Barokní výklenková kaple. Lidová architektura a umění. Má obdélníkový půdorys. Stavba z kamene a omítnutá. Stěny kapličky ukončeny neprofilovanou římsou. Ve výklenku litinový barevně malovaný reliéf s výjevem Krista nesoucího kříž. Kaple zapsána do seznamu kulturních památek r. 1967.